Jedním z největších turistických lákadel přímo ve městě je vrcholně barokní poutní kaple Narození Panny Marie. Ta byla postavena na kruhovém půdorysu v letech 1736 – 1739 nejspíše z návrhu stavitele Octavia Broggia, o deset let později pak vznikl ambit. Vznik poutního místa je spojován s více než stem zázračných skutků Panny Marie Kamenické a provází jej mnoho pověstí.

Deník na návštěvěDeník na návštěvěZdroj: DeníkKaple prošla několika přestavbami. Tu nejrozsáhlejší v letech 1883 – 1885 financoval starosta České Kamenice Franz Preidl, kdy byla klenba kaple vyzdobena freskami Itala Ferdinanda Brunettiho s výjevy ze života Matky Boží, zdi získaly štukovou výzdobu a umělý mramor, okna vyplnily vitráže a byla zde vystavěna kaple svatého Františka Xaverského, Preidlova patrona. Preidlovo jméno nově nese park přiléhající ke kapli.

Na druhé straně nad náměstním stojí další významná sakrální stavba - děkanský kostel svatého Jakuba Staršího. Ten má základy až ve 12. stoletím, prošel několika přestavbami. I proto, že byl v roce 1444 vypálen a zbořen vojsky lužického Šestiměstí. Dnešní goticko-renesanční ráz kostela pochází z posledních dvou přestaveb. První je z roku 1562, druhá z let 1604 až 1605 od stavitele Petra Patzenhauera, který měl být i stavitelem věže na hradě Zvířeticích, jenž tehdy patřil rovněž pánům z Vartenberka.

Jako kameník se uvádí Valentin Vollde, ten tehdy vytesal erby majitelů panství a jejích zpřízněných rodů, a je tvůrcem veškeré renesanční kamenické výzdoby uvnitř kostela. S děkanským kostelem je spjaté také jméno jednoho ze světově známých skladatelů. V letech 1856-1857 zde totiž hrával na varhany Antonín Dvořák, který navštěvoval zdejší německou školu a na praxi pobýval v jednom místním řeznictví.

Za návštěvu také stojí českokamenický zámek pocházející z první poloviny 16. století. Větší stavební úpravy byly provedeny na počátku 17. století, kdy rod Kinských nechal přistavět jižní křídlo. V roce 1792 byla vybudována barokní krytá chodba, která spojila zámek s kostelem. Poslední stavební úpravy v klasicistním stylu byly provedeny v letech 1847 až 1849 a dotkly se nejvíce jižního křídla. Zámek v současné době čeká na zásadní rekonstrukci, přesto je možné jej během turistické sezóny navštívit.

Uniknout zájmu by neměla ani kašna z roku 1575 a barokním sloupem, nejstarší českokamenický dům stojící přímo na náměstí nebo Salhausenovský dům v Tyršově ulici, který byl postaven v první čtvrtině 16. století.