Do cvičení se zapojilo přibližně patnáct lidí nejrůznějších profesí. Mezi dobrovolníky byl třeba učitel, voják nebo obchodní zástupce.

„Právě vyráží ze základny. Do poslední chvíle nikdo z nich nevěděl, kde budou zasahovat,“ říká v sobotu přesně ve 14 hodin šéf dobrovolnického týmu Jiří Omaník, povoláním profesionální voják.

O několik minut později projíždí vraty Kovošrotu, ve kterém se cvičení konalo, auta s oranžovými majáčky a velkými nápisy SAR – DPT na boku.

„Tři zranění, z toho jedno dítě. Všichni při vědomí,“ hlásí první skupinka dobrovolníků. Ta druhá se zároveň začala věnovat dvěma zraněným z auta, které do osobáku s rodinou na výletě narazilo. Dobrovolní záchranáři postupně začali ošetřovat zraněné, snažili se s nimi mluvit, aby je udrželi při vědomí a hlavně získali dostatek informací o jejich zdravotním stavu. Najednou se ale ozval výbuch a prostranství znovu zahalil dým. Začalo totiž „hořet“ i druhé auto. Zranění tak museli kvůli hrozícímu výbuchu rychle z aut.

„Na to, že nejsou specialisté na zásahy u nehod, tak postupovali skvěle. Rozdělili se do týmů, ošetření bylo bez nějakých větších problémů,“ ocenil po skončení první části cvičení práci dobrovolníků profesionální záchranář Jan Charvát, který sám začínal před mnoha lety jako dobrovolný záchranář v České Kamenici.

Jeho radami se pak budou moci členové SAR – DPT týmu řídit při příštích cvičeních. Nebo i při skutečných zásazích.
„Nikdo nejsme dokonalý, ale podle mne byl postup při ošetřování špičkový,“ ocenil své kolegy z týmu Jiří Omaník.

Ošetřením zraněných při nehodě ale náročný den pro dobrovolníky neskončil. Součástí cvičení, které se koná jednou za půl roku, bylo také pátrání po pohřešovaných lidech, což je hlavní náplní týmu. Naposledy do ostré akce nastoupil předminulý víkend.

„Během cvičení jsme se při simulovaném pátrání po pohřešovaném člověku přesouvali náročným terénem v okolí Tisé,“ popsal další průběh víkendového cvičení mluvčí SAR – DPT týmu Jan Kužílek.

Parta přibližně dvou desítek lidí se dala dohromady v první polovině loňského roku a vznikla na základech spolku Self Defense Division, který se v minulosti věnoval například výuce sebeobrany. Jeho základ tvořili vojáci, policisté nebo záchranáři a postupně na sebe nabalili další, kteří chtějí pomáhat ve svém volném čase lidem v nouzi.

Než se ale mohou zapojit do pátracího týmu, musí projít školením první pomoci. Pod vedením zkušených lektorů se učí také orientovat v terénu nebo pracovat s mapami.