Na louce pod náspem, které bude řadu příštích dnů dominovat vysoké rameno silničního jeřábu, se pohybuje více než desítka mužů. Ti se snaží postupně rozebrat téměř třicet metrů dlouhý a 217 tun vážící jeřáb, který nese jméno Gottwald.

„Už jsme sundali kabinu a část podvozku. Jen doufám, že přestane brzy pršet,“ díval se ve čtvrtek s obavami k nebi jeřábník, který na likvidaci vraku železničního obra pracoval.

Aby mohl jeřáb zvládající zvednout až stotunové břemeno bezpečně pracovat, potřebuje se pevně zapřít. Jednotlivé patky tak má podložené masivními ocelovými pláty.

I díky pomalu ustávajícímu dešti se dělníci mohli krátce po poledni znovu pustit do práce. Do Gottwalda se tak zase zařízl plamen, který jej dělí na menší části. Chvílemi se kromě spršky jisker objevila i ohnivá koule, to když vzplanul olej, který je na jeřábu prakticky všude.

Dělníci autogenem dělili nejen tlusté plechy nebo jiné ocelové části, ale také hadice. Ty mají totiž často ocelové výplaty, aby byly pevnější.

„Z jeřábu se snažíme zachránit, co půjde. Řada dílů totiž není poškozená a bude je možné i nadále využít,“ řekl generální ředitel majitele jeřábu společnosti GJW Milan Koudelka.

Rozebrání tak velkého jeřábu není nijak snadné a jeho části budou nedaleko brtnického nádraží ležet ještě poměrně dlouhou dobu. „Předpokládáme, že kompletní rozebrání bude trvat dva týdny,“ dodal Milan Koudelka.

Práce na likvidaci železničního jeřábu se nijak nedotknout železniční dopravy na trati na náspu. I během čtvrtka při demontáži vraku jezdily osobní vlaky mezi Krásnou Lípou a Mikulášovicemi.

Původně majitel Gottwalda uvažoval o tom, že se pokusí vrátit kolos na koleje. To se ale postupem času ukázalo podle Koudelky jako finančně náročnější, než jej rozebrat.

Přestože se škoda na jeřábu vyšplhala na 35 milionů korun, nebyly peníze tou jedinou motivací, proč se jej pokusit zachránit a znovu uvést do provozu. Tím možná ještě větším je unikátnost Gottwalda, v okolních zemích jezdí ještě jeden takový v Rakousku. Oproti jiným typům železničních jeřábu má totiž výrazně větší nosnost.

Při délce téměř třicet metrů a hmotnosti 217 tun dokáže při osmimetrovém vyložení ramene uzvednout břemeno o váze 80 tun. Je ho možné využít pro práce, které dříve musely zastat dva jeřáby najednou. Díky tomu je ideální například k převozu částí mostních konstrukcí o hmotnosti desítek tun.

Jednu takovou, vážící okolo padesáti tun, vezl poslední květnovou středu dopoledne k mostu nad hlavní silnicí mezi Rumburkem a Mikulášovicemi. Na místo určení ale nedojel. V ohybu trati několik stovek metrů před mostem spadl z vysokého náspu.

Nehoda posunula také plánované otevření trati, na kterou měly první vlaky vyjet na začátku června. Kvůli stavbě mostního provizoria, které nahradilo poškozenou část mostu, se otevření trati posunulo přibližně o měsíc.

Nehody podobné té v Brtníkách jsou na železnici ojedinělé. Jedna se stala před necelými dvěma lety ve Vnorovech na Hodonínsku. Tam se v září 2016 srazil osobní vlak s traktorem. Aby bylo možné trať uvolnit, vyrazil na pomoc nehodový jeřáb Českých drah. Ten ale cestou k vykolejenému osobáku také vykolejil. Zpět na trať se dostal až po pěti dnech, na koleje mu pomohl silniční jeřáb s nosností 700 tun.

O rok dříve se pak úplně stejný kolejový jeřáb Gottwald převrátil přímo na nádraží v Chrudimi, kde pracoval na výměně kolejí.