Sundání věžičky, které se říká sanktusní, bylo technicky velmi obtížné. Asistoval při něm vysokotonážní jeřáb. Demontáž věžičky nad hlavním oltářem byla urgentní. Při její prohlídce bylo v trámech zjištěna silná hniloba, kterou zapříčinilo dlouhodobé zatékání.

Po provedení nutných truhlářských, kovářských a klempířských prací dojde během podzimních měsíců k opětovnému osazení věžičky na původní místo. Obnova ve výši 993 000 Kč zahrnula i ošetření kovaného kříže, makovice a zvonu z roku 1922 ze sanktusní věže. K obnově menší z věží na barokním kostele se přistoupilo po vichřici z října loňského roku.

Po otevření makovice ze sanktusní věže bylo uvnitř nalezeno dvacet mincí. "Byly položeny volně, nikoli ve schránce. Nález se musí nejprve odborně zhodnotit. Předběžně se dá říci, že většina mincí pochází z 19. století. Některé z nich jsou starší, jedna byla ražena roku 1766," řekl administrátor Římskokatolické farnosti Staré Křečany farnosti a rumburský děkan P. Jozef Kujan SDB.

Mince byly předány do sbírek Oblastního muzea v Děčíně s tím, že v budoucnu dojde k jejich vystavení v Muzeu Rumburk. Zkompletuje se tak mincovní nález z roku 2017.

O existenci mincí věděla starokřečanská farnost již předem. Zmínily je dokumenty z makovice hlavní věže kostela nalezené po pádu makovice a vrcholového kříže po vichřici z října 2017. Uvnitř schrány se nacházely písemnosti od starokřečanského faráře P. Franze Langhanse. Ty mimo jiné prozradily, že k uložení dokumentů do makovice věže došlo v létě roku 1901 na závěr opravy hlavní a sanktusní věže.

Zednické, tesařské a klempířské práce tehdy provedlo patnáct řemeslníků. Dokument zmiňuje i nešťastný pád tesaře Josefa Webera z krovu sanktusní věže na klenbu kostela. Úraz naštěstí nebyl vážný a už o týden později se tesař vrátil do práce. Do plechové schrány bylo v srpnu roku 1901 vloženy písemnosti i numizmatická sbírka P. Franze Langhanse o více než sto položkách. Z dokumentů vyplynulo, že další mince se nachází i v makovici sanktusní věže. Právě ty byly letos nalezeny.

Barokní kostel spravuje Římskokatolická farnost Staré Křečany. Kostel je cenný zvláště díky dochovaným historickým konstrukcím. Autorem plánů kostela byl stavební mistr Johann Georg Aichbauer z Prahy, spřízněný s významnými barokními staviteli Kryštofem a Kiliánem Dientzenhoferovými. Návrh architektury oltářů pochází od dvorního architekta Johanna Lucase von Hildebrandta. Původní dochovaný krov pak od dvorního tesaře Josefa Löfflera z Prahy. Kostel dal v letech 1736-1741 postavit majitel šluknovského panství Alois Thomas, hrabě Harrach. V kostele se konají bohoslužby a příležitostné koncerty.

Stav střechy kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech je havarijní. Způsobuje ho zvláště narušení statiky hlavní věže a napadení konstrukcí dřevokaznou houbou. Již v roce 2008 se vlastní vahou zřítila část střešního pláště nad hlavní lodí. Ve stejném roce došlo k zahájení stavební obnovy sakrální památky.

Do roku 2011 se podařilo vybudovat vzduchové kanály a odvodnit polovinu stavby. Nad polovinou hlavní lodí kostela byl do roku 2012 opraven krov a položena nová krytina. Celkem byly provedeny práce za 3 050 000 Kč. Od letošního roku se stavební práce opět rozeběhly. Po opravě sanktusní věžičky je v dalších letech v plánu dokončení obnovy střechy hlavní věže.

Klára Mágrová