Kromě jednání na varnsdorfské radnici byla hlavním bodem Torákovy návštěvy Varnsdorfu návštěva ghetta v Kovářské ulici, kde je vyhrocená atmosféra mezi starousedlíky a obyvateli přilehlých panelových domů, převážně Romy. Obě strany si na sebe navzájem stěžují, pravidelně zde musí kvůli rušení nočního klidu zasahovat městská i republiková policie.

„Problémy jsou na obou stranách. Starousedlíci vidí problém v Romech, protože to jsou Romové, na druhou stranu Romové se zde cítí jako zvířata pod dozorem. Ale chápu i starousedlíky, že si chtějí večer odpočinout a neposlouchat řev," říká Petr Torák, který navštěvuje podobné lokality během své dovolené, kterou čerpá u anglického policejního sboru.

Podle jeho názoru je hlavním problémem nedostatek komunikace.

„Je potřeba se sejít a jasně pojmenovat všechny věci. Sejít by se tak měli Romové, starousedlíci, zástupci města, policie," navrhuje možné řešení Torák.

To ale nebude tak jednoduché, větším změnám totiž údajně brání současná legislativa.

„Pokud bude současná legislativa, tak je to neřešitelný problém," je přesvědčen místostarosta Varnsdorfu Josef Hambálek.

Podle Toráka by bylo možné přenést některé postupy práce s menšinami i do České republiky. Jako příklad uvádí práci policie s dětmi a mládeží.

„Snažíme se děti nekriminalizovat od útlého dětství jen kvůli nějakému hulákání na ulici. Napřed volíme výstrahu, následně nastupuje práce městských úřadů a sociálních pracovníků," vysvětluje postupy obvyklé v Anglii Petr Torák. Ten se snaží působit jako pozitivní příklad pro romské děti, z nichž si řada včera odnesla jeho fotografii s podpisem. Romskou komunitu totiž dlouhodobě trápí špatná vzdělanostní struktura a s tím spojené problémy s nezaměstnaností.

Nelíbí se mu také, když jsou lidé škatulkováni. To podle něj dělá hodně zlé krve.

„Ve Varnsdorfu se mi svěřila jedna paní, která pokaždé, když jde z práce s výplatou a jde nakoupit, tak ni křičí: No jo, Cikáni zase brali dávky, tak mohou nakupovat. Přitom ta paní normálně pracuje," popisuje jednu ze zkušeností anglický policista.

Za dlouholetou práci v romské komunitě byl letos na jaře oceněn britskou královnou Alžbětou II.

„Jsem velice hrdý na fakt, že jsem asi jeden z mála Čechů, kteří kdy takovéto ocenění dostali, a dozajista první Rom, kterému byla dána takováto pocta," uvedl Torák v rozhovoru poskytnutém serverem Romea.cz.

Petr Torák se dostal do Varnsdorfu díky spolupráci s tamní preventistkou pro národnostní menšiny Markétou Kokešovou.

„Setkali jsme se na oborovém workshopu v Berouně, následně jsme se pak potkali na řadě jiných podobných akcí. A Petr Torák projevil zájem o seznámení se se situací ve Varnsdorfu," popisuje cestu Petra Toráka na Šluknovsko Kokešová.

Petr Torák, nositel Řádu britského impériaPetr Torák žije ve Spojeném království od roku 1999. Jeho rodina severočeský Liberec opustila po údajných opakovaných fyzických útocích neonacistů. Ve městě Peterborough, které leží asi 120 kilometrů severně od Londýna, pracuje jako policista. Kromě práce na běžných kriminálních případech Torák často pomáhá britským kolegům při komunikaci s romskou komunitou. Hodí se mu tak prý nejen jazyková vybavenost a znalost mentality, ale i osobní kontakty mezi lidmi, kteří do Peterborough přišli mimo jiné z Česka či Slovenska. Letos v květnu mu britská královna Alžběta II. propůjčila Řád britského impéria za služby romské komunitě.