Do poslední první třídy pak zařadila škola děti s horšími studijními předpoklady. Většinou se jedná 
o romské děti. A právě to se nelíbí některým rodičům, kteří nechtějí, aby právě jejich děti chodily do romské třídy.

V Krásné Lípě to proto nyní vře. Rozdělení dětí nazývají někteří rasismem, další lidé proti němu podepisují petici.

„Udělali tu třídu prý pro mentálně pomalý. Ale to není pravda, moje dcera chodila normálně do školky. Kdyby byla nějak mentálně pomalá, tak by jí dali odklad. Podle mě je to rasismus," rozčiluje se Petra Hučková, jejíž dcera skočila v romské třídě.

Ředitelka školy i starosta Krásné Lípy ale důrazně odmítají, že by dělili děti podle etnického původu.

„Problém rozdělení dětí do prvních tříd je každým rokem stejný. Máte určitý počet dětí a víte, že je musíte rozdělit do prvních tříd. A řešíte, jakým způsobem. Jestli to uděláte první, druhý, nebo podle toho, do jaké mateřské školy chodily. Nebo jestli najdete nějaký jiný klíč. Po zkušenostech 
z loňského roku, kdy se nám zvyšuje počet dětí, jejichž rodiče nerespektují naše doporučení, aby dali děti do předškolního vzdělávání, jsme se rozhodli pro rozdělení podle schopností," vysvětluje ředitelka školy Ivana Preyová 
s tím, že odklad zahájení školní docházky není řešením. 
U dětí totiž většinou během tohoto roku k žádnému výraznému zlepšení nedojde. 
V loňském roce měli v krásnolipské první třídě pět dětí, které měly problémy celý školní rok; letos proto musí první třídu opakovat.

„Zkoušeli jsme ty děti vzdělávat zvlášť, dali jsme do třídy asistenty. Ale již jsme to nestihli. Skončilo to tak, že jsou znovu v první třídě," dodává ředitelka.

Všechny třídy se podle ní učí podle jednoho vzdělávacího plánu, mají i společné akce a děti se navzájem běžně potkávají.

Podle jejího názoru některým dětem chybí základní návyky i dovednosti. Mají například problém s tím, aby správně držely tužku nebo pastelky. Na tom se podle Preyové podepisuje to, že děti nechodily do školky.

Byl to šok!

Podle nespokojených rodičů je problém především v tom, že se o rozdělení dětí dozvěděli až se začátkem školního roku.

„Pro mne to byl šok, když jsme přišli 1. září do třídy a byly tam samé romské děti. Když jsem se zeptala pana učitele, jestli je tohle romská třída, tak mi odpověděl: ano, je," přidává se další nespokojená maminka Zuzana Zácová. Její dcera musí letos první třídu opakovat.

„I pro děti to byl šok, že tam není nikdo bílý. Nikdy to tak nebylo, že by děti byly takhle rozdělený. My jsme tady na tu samou školu chodili do společných tříd. Jak to bude dál? 
V dalších třídách?" ptá se Petra Hučková, která si stěžuje 
i na to, že se s rodiči o rozmístění dětí do jednotlivých tříd vedení školy odmítlo bavit.

To ale ředitelka školy odmítá.

„Přišli za mnou 1. září, kdy jsem se chystala na zahájení školy a chtěli řešit, jestli bude jejich dítě chodit do 1. A nebo B. Tak jsem se jim snažila vysvětlit, že nyní mám jiný program a nemohu se jim věnovat. A potom za mnou již nikdo nepřišel," říká Ivana Preyová.

Petra Hučková již přemýšlela o tom, že by své děti vozila do Rumburku, kam své děti vozí řada rodičů.

„Ale já jsem doma, proč bych měla jezdit jinam? Já jsem taky občan České republiky jako ostatní. My nejsme žádní utečenci, jako je teď v televizi," dodává rozhořčeně.

Může se to měnit

Pro děti v krásnolipské škole ale nemusí být současné rozdělení konečné.

„Všechny třídy jsou vzájemně prostupné. Pokud se třeba ukáže, že dítě zařazené do třídy pro pomalejší děti je šikovnější, není problém jej přeřadit. A stejně tak není problém v opačné cestě," říká starosta Krásné Lípy Jan Kolář s tím, že se snažili, aby bylo vzdělávání pro všechny děti co nejsnadnější a nejpřirozenější.

Velkou novinkou letošního školního roku v Krásné Lípě je navíc třída s alternativní výukou s prvky Montessori.

Jedním z největších rozdílů je, že děti nedostávají klasické vysvědčení se známkami, ale mají slovní hodnocení. V tom jim učitel napíše, v čem jsou dobré, a naopak i kde by potřebovaly děti přidat.

„Velkým rozdílem je, že nemají zvonění. Takže odpadá stres jak pro učitele, že něco již nestihne odvykládat, tak i pro děti, které jsou před koncem hodiny nastartované na přestávku," vysvětluje ředitelka krásnolipské základní školy.

Rozdílná je v této třídě také výuka a využívání pomůcek pro výuku. V klasické třídě mají učitelé k dispozici pomůcku pro dvacet dětí. V této třídě se ale pracuje s dvaceti různými pomůckami pro dvacet dětí.

„Děti si vyberou vlastní pomůcku. A když si někdo vybere jednu, tak ostatní musí respektovat, že si ji někdo vybral a zvolit si pomůcku jinou," dodává Preyová.

K tomu také slouží tříbarevné kostky. Pokud dítě zvolí barvu zelenou, dává najevo, že je ochotné s kýmkoliv spolupracovat. Naopak červená jasně říká, že na dané věci chce dítě pracovat samo. Žlutá je pak prosbou: na něčem pracuji, potřebuji s tím poradit, je tady někdo, kdo by mi pomohl?