Most tehdy značně ulevil dopravě v centru města. Do roku 1985 byl totiž jedinou spojnicí přes Labe v Děčíně Tyršův most spojující obě centra města. Jako první začala motoristům sloužit jižní část Nového mostu.

Stavba Nového mostu, tehdy mostu Budovatelů, začala na konci 70. let minulého století – v roce 1979. Jeden most přes Labe se totiž ukazoval jako nedostačující, a tak bylo rozhodnuto o výstavbě ještě jednoho, s výrazně vyšší kapacitou.

Kvůli předpokládanému nárůstu dopravy byly postaveny v každém směru dva jízdní pruhy umístěné na oddělených mostovkách.

Stavba mostu začala na pravém břehu, odkud byl most postupně dostavován oběma směry. Tedy jak na levý břeh, tak i ve směru ke Kamenické ulici.

Ve své době se jednalo 
o jednu z nejrozsáhlejších staveb svého druhu v celém tehdejším Československu. Stavba mostu totiž zahrnovala více než sto dílčích staveb. Celková délka mostů dosáhla podle dobových dokumentů 1 608 metrů, ke kterým je třeba připočíst dalších více než 300 metrů silnic. Hlavní mostní část má přes 750 metrů.

Náklady na jeho výstavbu se tehdy počítaly ve stovkách milionů. V roce 1985 byly dosavadní náklady 
spočítány na 341 milionů 
korun. Z toho například silnice vyšly na 21 milionů, osvětlení na čtyři a ubytovna na 11,5 milionu. Nejvyšší položkou byly samotné mosty, ty stály 214 milionů korun.

Nominálně mnohem dražší ale byla kompletní náročná rekonstrukce mostu, která začala v roce 2005. Jen oprava jižní části Nového mostu měla podle rozpočtu stát 300 milionů korun.

Hlavním důvodem opravy mostu byly průsaky a zatékání vody, která dlouhodobě poškozovala mostní konstrukci, na mostě došlo 
k mnohým prasklinám a trhlinám v samotné vozovce i na sousedících chodnících.

Nový most v dnešní podobě ale stále není – ani po třiceti letech – dokončená dopravní stavba. Již v době jeho plánování se totiž počítalo 
s tím, že na levém břehu na něj bude navazovat Vilsnická spojka.

Kvůli její stavbě padla k zemi prakticky celá ulice Práce, poslední domy byly zničené na počátku 90. let. Dodnes se ale se stavbou nezačalo, po mnoha odkladech by se s ní mělo začít v nejbližší době.

Kromě Vilsnické spojky měla přeložka silnice I/13 pokračovat dále na dnešní Benešovskou a následně se další spojkou v oblasti bývalého motorestu u Ludvíkovic znovu napojit na stávající silnici. Most tak byl součástí komplexního plánu na vyvedení dopravy z Děčína.

Kvůli stavbě Nového mostu bylo tehdy nutné přesunout také železniční trať mezi děčínským hlavním a východním nádražím. Ta původně vedla po náspu a mezi Děčínem a Starým Městem byl jen úzký viadukt. Po mírném posunutí trati zde vznikl i nový železniční most. Ten byl jednou z prvních dokončených částí stavby.