FOTO: Popelka se vrací
 na Moritzburg. 
Za půl milionu eur

Fanoušci filmu se nyní mohou zcela ponořit do Popelčina světa a dozvědět se další podrobnosti o natáčení této česko-německé koprodukční pohádky. Kurátor Steffen 
Retzlaff v archívech filmového studia Barrandov dohledal potřebná fakta. Všechny texty k výstavě jsou nejen v němčině, ale také v češtině. K výstavě vyšel i obsáhlý doprovodný sborník v češtině. Příprava výstavy přišla na půl milionu eur a vy si ji můžete na zámku Moritzburg prohlédnout následujících pět let.

Nová výstava o Popelce zaujímá zhruba 450 metrů čtverečních v deseti zámeckých komnatách. Svým rozměrem je sice menší než výstavy předchozí, ale zato je zcela nově inscenována a přichází 
s úplně novou koncepcí.

„Nenahlížejte jen, vejděte," zní nové heslo výstavy.

Do zákulisí

Hned na začátku výstavy přivítá návštěvníky sametově rudé předsálí kina jako ve snu. Zde jsou všechny nedávné rozhovory s herci, nové informace a historky ze zákulisí. Prostřednictvím projekčního plátna nahlédneme i do zákulisí. Tam si mohou hosté vyzkoušet roli střihače ve virtuální střižně a nahrávacím studiu, samozřejmě s původními scénami a s originální filmovou hudbou.

Všechny pokoje s výstavou věrně zobrazují filmové scény a návštěvníci jsou zváni, aby si vyzkoušeli roli Popelky, kterou v pohádce hrála česká herečka Libuše Šafránková.

Návštěvníci mohou pocítit, jaké to je tančit v sále s princem, nebo být tyranizovaná svou macechou. Hosté projdou také Popelčin les, kde Popelka oblékla svůj lovecký kostým, podívají se do kompletně zrekonstruovaného podkroví sovy Rozárky a zjistí, jak získala zpět svůj střevíček.

Venku je pak přístupná stáj Popelčina šimla Juráška. 
A kdo objeví okno, kterým Popelka ve filmu sledovala bál, může jím také nahlédnout dovnitř.

Stovka exponátů

Kolem sta exponátů je připraveno k obdivování, například původních pět plesových šatů i originální paruka zlé macechy. Hrdí jsou organizátoři také na model vodního hradu Švihov, který je postaven podle originálních záběrů z filmu.

Důležitý je také opravdový lískový oříšek, který každý návštěvník během výstavy získá ze zařízení velmi podobného automatu, z něhož vypadávají kulaté žvýkačky. Oříšek je během prohlídky praktickým pomocníkem. Když chcete zkusit dál rozvíjet osudy postav z filmu, o kterých příběh již dál nevypráví, máte možnost prostřednictvím světýlek sledovat na automatu, spřádajícím další osudy, například Droběnu v podání Heleny Růžičkové, která tak dynamickým tanečním krokem vedla prince v kole. 
A mimochodem, víte, že se Droběna v německé verzi jmenovala „Kleinröschen", čili „malá růžička"?

Oříšek v osudovém automatu rozhodne, co se nakonec z malého kvítku urodí. Na konci expozice je ještě jeden poslední automat, automat na splněná přání. Každý návštěvník tam může oříšek vhodit a něco si přát.

Nová kniha

V zámeckém obchodu se suvenýry se dá koupit nová kniha k filmu a výstavě, celá v češtině. Tu si můžete také hned prolistovat u kávy a pohádkově sladkého zákusku ze zámecké kuchyně. Nová výstava o Popelce běží do 28. února 2016; celkem bude vidět pět zim.

Přes půl milionu

Předchozí výstavy o pohádce byly totiž mimořádně úspěšné. Více než 600 000 návštěvníků navštívilo uplynulé výstavy s filmovými scénami, originálními kostýmy 
a příběhy o Popelce. Pohádka je nedílnou součástí vánočního programu také v německé televizi, kde je snad ještě populárnější než u nás v Česku. Tvůrci pohádky jsou v Německu vždy vítáni s velkou slávou.

Výstava o filmové pohádce Tři oříšky pro Popelku byla 
v předchozích letech věnována každý rok jinému tématu. Na počátku šlo především 
o herce a originální kostýmy zapůjčené z pražského Barrandova, v roce 2012 byla hlavním tématem filmová muzika. A v roce 2013, ke 40. výročí uvedení pohádky Tři oříšky do kin, se tvůrci výstavy zamýšleli nad otázkou, proč si tato pohádka našla cestu do srdcí milionů diváků a stala se nejen v Německu opravdovým kultem.