Arnika bojuje proti výstavbě plavebního stupně v Děčíně, který má zajistit vyšší plavební hladinu po většinu roku od Děčína k Těchlovicím,  již řadu let.

„Příroda labského údolí je opravdu unikátní. Vláda České republiky musí v souladu s mezinárodními dohodami toto přírodní dědictví chránit a nedopustit jeho poškozování,“ řekla včera na břehu Labe Jana Vitnerová z Arniky.  Ta při  happeningu představila jeho několika málo účastníkům zvířata, která podle Arniky z Labe po výstavbě jezu zmizí.

Ekologům se nelíbí, že dojde k narušení rázu labského údolí, které podle jejich názoru patří k posledním přírodním úsekům velkých  řek ve střední Evropě.

Zvýšená hladina Labe navíc zaplaví podle ekologů místa současného výskytu některých vzácných druhů, které tak přírodu v okolí
S tvrzením ekologů o přírodní původnosti labského údolí ale nesouhlasí ředitel děčínského závodu Povodí Labe Jiří Mach, který se happeningu pod děčínským zámkem také zúčastnil.

„Labe je od Střekova po státní je již přibližně sto let zregulováno. To znamená, že oba břehy jsou zadlážděny kamenem a Labe tak není vyloženě přírodním tokem,“ říká Mach. Dlažba byla položena kvůli zúžení řeky a mohlo se tak dosáhnout větší hloubky pro plavbu.

„Jsou oblasti, kde je Labe o polovinu užší, než bylo před výstavbou regulace. A samozřejmě byly na dláždění postaveny také potahové stezky, aby mohly lodě plout za pomoci koní proti vodě,“ doplnil Mach, podle jehož slov Labe může bez plavebního stupně dál fungovat jako řeka. Ale ne jako dopravní cesta.

Mezi zastánce stavby plavebního stupně patří většina šífáků. Ale najdou se také výjimky, jako je například Karel Janouch z Děčína.
„Jez je podle mne blbost. Jeden je totiž k ničemu, musely by se postavit alespoň tři. A to se v životě nemůže vrátit. Už ten jeden bude podle mne nerentabilní. Ať si ti pánové, co to chtějí postavit, založí firmu. Pak cuknou, protože se to nemůže vyplatit,“ tvrdí Janouch.