Nové vitráže nebo renovované klenby. Dlouhé desítky let chátrající bývalý evangelický kostel ve Varnsdorfu se daří postupně opravovat. Dlouhou dobu přitom nebylo jasné, čí je. Město ani stát jej nechtěly a jeho vlastnictví si přehazovaly.

Ještě před pár lety hrozila Červenému kostelu zkáza. Nikdo se k němu nehlásil, a tak chátral. Nyní se ale zdá, že se vše k lepšímu obrací. Poté, co se jeho majitelem stal Varnsdorf, začal do jeho záchrany investovat nemalé peníze. „Kostel letos dostal nová vitrážová okna, opravené jsou klenby a ostění, stejně tak omítky a štuky,“ řekl mluvčí varnsdorfské radnice Tomáš Secký.

Jen letos tak do oprav stavby z glazurovaných cihel putovalo téměř 3,5 milionu korun. Velkou část z toho pokryla dotace, milionem přispěl na obnovu památky Ústecký kraj, dalších 300 tisíc poslalo ministerstvo kultury.

Podle varnsdorfského místostarosty Josefa Hambálka tím ale opravy jedné z dominant města ani zdaleka nekončí. „Není to konečná částka. Podobné peníze jako letos bychom do opravy kostela chtěli dávat každý rok,“ uvedl Hambálek s tím, že do kostela bude potřeba investovat několik desítek milionů korun.

Na špatném stavu památky se podepsalo také nejasné vlastnictví. Kvůli tomu Varnsdorf před 12 lety podal žalobu na jeho určení. Soud jako majitele určil stát, který nabídl kostel městu bezúplatným převodem, což Varnsdorf v září před třemi lety přijal.

Už tehdy říkali představitelé města, že se budou snažit získat na opravu památky co nejvíce peněz z dotací. Jasné ale nebylo, jakému účelu by mohl kostel sloužit. Původně totiž patřil německé evangelické církvi, po jejím zániku po druhé světové válce přešel do majetku státu.

V budoucnu by se z něj mohlo stát víceúčelové kulturní zařízení. „Dneska už můžeme říct, že vidíme světlo na konci tunelu. Varnsdorfu chybí například větší kulturní prostor. Třeba obřadní síň máme na městském úřadu ve sklepních prostorech, což je nedůstojné,“ nastínil možné využití více než 100 let starého kostela místostarosta Hambálek.

Ve městě chybí také koncertní sál pro klasickou hudbu, využít by jej mohly i nejrůznější spolky působící ve městě. A nejen přímo v něm. „K dispozici by mohl být i okolním obcím, případně obcím ze sousedního Německa. Využití takto velké historické budovy, původního kostela, k nenáboženským aktivitám je poměrně dost neobvyklé,“ řekl Josef Hambálek.

Problémem ale je, že památkově chráněný kostel nemá sociální zázemí a není ani vytápěný. V zimě je v něm proto velmi chladno. „Nyní nás čeká boj o projektovou dokumentaci. Chápu, že sociální zařízení nemohou být uvnitř. Musíme ale vymyslet něco, co bude blízko. To bude úkolem pro příští roky,“ dodal místostarosta Hambálek.