Polovina 60. let nebo předválečná doba? Nikdo nevěděl, jak dlouho byla měděná schránka skrytá v makovici, případně zda byla někdy otevřená. Bývalý starosta Jiřetína Josef Zoser tipoval roky 1966 nebo 67, případně 70. léta.
„Mně by se líbilo, kdyby to bylo z roku 1967, to je rok mého narození. Poprosil bych Karla Kynlu, jednoho ze zasahujících u nahnuté rozety, aby nám tu schránku otevřel,“ řekl krátce před tím, než se rozhučel hořák letovačky potřebné k jejímu otevření současný starosta Bohuslav Kaprálik.
Ředitel okresního státního archivu pak přidal další možnost. V roce 1914 totiž prošel plášť kostela poslední velkou opravou. Že byli blízko pravdě všichni tipující, se ukázalo asi o čtvrt hodiny později. „Zahřeji to po obvodu a uvidíme, jak to povolí,“ řekl s rozpálenou letovačkou v ruce klempíř Karel Kynl. Měděný tubus ale jen tak svůj poklad vydat nechtěl, ohni i úderům kladiva odolával přibližně patnáct minut.
O to větší překvapení bylo, když se Kynlovi víčko podařilo uvolnit a vyndat obsah pouzdra. „Gustáv Husák, kandidát všeho československého lidu. To je Lidová demokracie z roku 1980,“ četl z prvních novin, které se podařilo ze schránky vyndat ředitel státního okresního archivu Jan Němec. Další nálezy ale byly pro historiky a Jiřetínské mnohem zajímavější.
close
info
Zdroj: Deník/Alexandr Vanžura
zoom_in
Kromě novin německých katolíků Reichspost z poloviny srpna 1913 byly do věže umístěné také dva ručně psané dokumenty. Jeden, ten z roku 1869, sepsali tehdejší jiřetínští radní a popisují v něm, v jakém stavu tehdy obec byla. V té době v Jiřetíně žilo přibližně 3 400 lidí, dnes je to přibližně 700.
Pro historiky je obzvláště cenný dokument, který sepsal jiřetínský farář Fridrich Fischer. „Při opravě fary v 90. letech se ztratila kronika. Takže tento dokument obsahuje záznamy, které my v archivu nemáme,“ vysvětlil Němec. Zajímavostí je také Fischerova zmínka o počtu žáků jiřetínské školy, tehdy do ní chodilo 278 dětí. Dnes v Jiřetíně škola vůbec není.
To, že dokumenty přežily teplotní rozdíly dosahující během některých let v průběhu roku až 100 stupňů, je dáno také tím, že byly sepsány na velmi kvalitním papíru.
Součástí nálezu je i několik mincí a dvě bankovky – desetikrejcar z roku 1848 a dvouzlatka. Podle poznámek v dokumentech nemohli přiložit vzhledem k tehdejší drahotě žádné vyšší nominály.
Při otevření schránky na počátku 80. let ale byly zřejmě některé původní věci vyjmuté. V dokumentech jsou totiž zmíněné také noviny Rumburger Zeitung nebo Abwehr, což byly noviny vycházející ve Varnsdorfu.
Kostel patří katolické církvi, Jiřetínští by byli rádi, aby se tubus do makovice na vrchol kostela vrátil. „Chtěli bychom tam nalezené věci vrátit a přidat k nim dokumenty ze současnosti jako jsou noviny nebo platidla,“ dodal jiřetínský starosta Bohuslav Kaprálik s tím, že je těžké odhadnout, kdy by se tak mohlo stát.
Podobný nález si historici připsali před necelým rokem a půl ve Starých Křečanech. Také zde za nálezem z dob minulých stál vítr, který shodil makovici věže kostela svatého Jana Nepomuckého.
V dubové špulce byly více než 200 let staré dokumenty. Ty popisovaly dění napoleonských válek, kdy byly i ve Starých Křečanech slyšet výstřely děl z 35 kilometrů vzdáleno Bischofswerdy nebo dopad státního bankrotu. Kromě toho bylo ve věži starokřečanského kostela uloženo přibližně sto mincí, které pocházely z doby od 16. do 20. století. Obzvláště cennou mincí z křečanského nálezu je pamětní říšský tolar, který v říjnu 1717 vydal vévoda sasko – výmarský Vilém Arnošt. Ten minci vydal k 200. výročí německé reformace.
