Kůrovec ničí hlavně koruny stromů

Jeden pokácený strom za druhým vyváží nyní z lesa na Pastýřské stěně v Děčíně. Nejedná se ale o běžnou těžbu. Ačkoliv se návštěvníkům lesoparku může zdát, že jsou k pokácení označené zdravé stromy, hned po jejich pokácení je jasné, že by dlouho nepřežily.

„Na tomhle smrku je to napadení poměrně markantní. Vidíme to dobře, protože strom je pod námi ve stráni 
a my jsme na úrovni koruny. Jinak je to problém zespodu vidět," vysvětluje vedoucí Lesního úřadu Antonín Novák u stromu, který má prakticky hnědou korunu.

Také tento strom bude 
v nejbližších dnech pokácen. Napadl jej totiž lýkožrout lesklý, který je v současné době na Pastýřské stěně v centru Děčína nejrozšířenější a napadá především špičky stromů.

Lesníci tak odhalí napadené stromy až při podrobné obchůzce lesa. Jen Lesní úřad spravuje přibližně 1300 hektarů lesa, z toho je více než tisícovka v majetku Děčína. Jednotlivé stromy lesníci označí speciální barvou, aby dělníci s motorovými pilami věděli, které stromy mají pokácet.

Podobné je to i u lýkožrouta smrkového, kterému lesníci díky charakteristickým chodbičkám pod kůrou říkají typograf. Zdálky může vypadat strom zcela zdravě, mít zelenou korunu, při bližším pohledu ale může být ve spodní části zcela bez kůry.

Napadené stromy musí lesníci vykácet a co nejrychleji odvézt z lesa tak, aby zabránili dalšímu rozšíření lýkožrouta. Vytěžené dřevo Lesní úřad prodává, větve a špičky stromů pak musí lesníci spálit. Dokonce pro stromy ani nepřijede klasický velký náklaďák.

Lesníci musí stromy postupně stáhnout na jedno místo, kde je nařežou na čtyřmetrové kusy. Ty pak odveze náklaďák, který projede zoologickou zahradou a do lesoparku vjede její zadní bránou.

Nemocných stromů je více, než se čekalo

„To nejhorší období nás teprve čeká, mnohdy je to u stromů ze dne na den. Když se oteplí a zapaří se to, tak to je pro lýkožrouta příznivé prostředí. Tak fungují klasické lapáky, kdy se nechá strom naklást, zakryje se, aby se zapařil. Následně se zlikviduje," říká lesník František Pažout.

Ročně může mít lýkožrout dvě nebo tři generace, v extrémních případech i čtyři. 
A taková situace nastala právě v posledním roce, kdy bylo kromě vysokých teplot také značné sucho.

„Do toho navíc loni prakticky všechny smrky plodily. Takže veškerou svou sílu strom dával do produkce semen a šišek. Díky suchu byl stresovaný. Pokud by byl zdravý a bez stresu, tak by ty brouky zavalil pryskyřicí a udusil by je," říká Antonín Novák.

Těžba původně měla trvat jen několik dnů. Postupem času se ale ukazuje, že nemocných stromů je daleko více. Navíc nestačí pokácet jen strom viditelně napadený kůrovcem, ale je potřeba také pokácet sousední stromy, kterých se dotýká větvemi. V takovém případě brouci již totiž napadli i tyto stromy, jejich řádění jen zatím není tak patrné.

Lidé si často stěžují na to, že lesníci ničí lesní cesty těžkou technikou. Toho se ale na Pastýřské stěně, která je oblíbeným vycházkovým místem obyvatel Děčína v centru města, bát nemusí. Lesní úřad totiž nechá po skončení těžby všechny vyježděné koleje zavézt a cesty upraví tak, aby znovu mohly sloužit i pro procházky.