Rozbouřené moře může kvůli svému zvlněnému profilu připomínat nová lávka přes východní nádraží. Tento týden ji Děčín po desetiměsíční přestavbě otevřel.

Lávka spojuje Kamenickou ulici s železniční stanicí, na vlak tak po ní chodí stovky cestujících denně. Ti museli po dobu rekonstrukce chodit mnohonásobně delší trasou.

„Jsme rádi, že lávka byla v pořádku dokončena a může ji využívat veřejnost. Dobrou práci odvedli úředníci, jimž se na lávku podařilo získat dotaci,“ řekl náměstek primátora Vladislav Raška.

Jak vloni probíhala demolice staré lávky

Z celkových 42 milionů korun, které nové přemostění stálo, totiž více než 30 milionů zaplatil Děčín z dotace od Státního fondu dopravní infrastruktury.

Lávku stavební firma dokončila už v závěru loňského roku, první dny toho letošního pak město využilo k tomu, aby shromáždilo všechny podklady potřebné k otevření spojení Kamenické ulice a východního nádraží. Někteří lidé jej ale začali využívat dříve. Dělníky na zjevně hotové stavbě totiž dlouho nebylo vidět, navíc opakovaně zmizely i značky zakazující vstup.

„Před oficiálním otevřením bylo nutné provést zkoušku protiskluzových vlastností lávky,“ vysvětlil důvod zdržení mluvčí magistrátu Luděk Stínil.

Jak si novou lávku představovali studenti

Lidé si přesto často stěžují na kluzkost povrchu lávky, který je jen z betonu. Ten byl navíc nyní v rámci zimní údržby posypaný jemnou drtí.

„Klouzalo to už při dešti. Dalo se tušit, že náledí bude v tomto prostoru zabijácké,“ napsal jeden z diskutujících na sociálních sítích.

Některá místa lávky, která nejsou posypaná drobným štěrkem, jsou i za sucha skutečně více kluzká než běžné chodníky, jak se po otevření mostu pro pěší přesvědčil redaktor Deníku. Pohodlné chůzi nepřispívá ani výrazně zvlněný profil.

Starou lávku nechalo město kvůli špatnému technickému stavu zbořit loni v únoru. Stržení více než sto let staré ocelové konstrukce tehdy vyvolalo velké vášně. A to především proto, že podle řady odborníků historická lávka k zemi vůbec jít nemusela, pokud by se o ni město v uplynulých desítkách let řádně staralo.

Další z výtek směřovala na projektování nové lávky, její podoba totiž nevzešla z otevřené architektonické soutěže, ale byla zadaná napřímo. „Podle mě je to ideální zakázka pro konstrukčně architektonickou soutěž. Být městem, tak ani o jiném způsobu neuvažuji,“ řekl před zbouráním původní konstrukce Karel Hájek z katedry architektury Stavební fakulty ČVUT. Návrh nové podoby lávky tak zadal alespoň svým studentům v rámci seminární práce.

Původně byla Schwarze-brücke, jak se lávka v době vzniku jmenovala, mnohem delší. Její část ale padla při stavbě Nového mostu a původní ocelové vstupy nahradil beton, na jedné straně stočený do spirály.