Nástupní stanice na Labském nábřeží chátrá. Podobně je na tom i výtah vedoucí skálou. Uprostřed města tak stojí nevábná prosklená konstrukce, která místo turistů láká vandaly. Navíc stojí přímo u nástupu na ferratu, kam ročně míří tisíce turistů. Právě toho by chtěli autoři návrhu využít.

„Především by mělo dojít ke vzniku chybějícího zázemí pro návštěvníky via ferraty, konkrétně dětský koutek, úschovna zavazadel a třeba kavárna, kde se bude možné občerstvit. Samozřejmě nebude chybět toaleta," vysvětluje Dmitrij Pljonkin z občanského sdružení ArtCzech.

Zázemí pro via ferratu by mohlo vzniknout v místech, kde bylo dříve zázemí pro výtah. Návrh ale počítá i s využitím dalších míst nástupní stanice. Například na vrcholu prosklené konstrukce by mohla být vyhlídková terasa, odkud by se lidé mohli dívat na zámek či Labe. Ve skalním tunelu k výtahu by pak mohla vzniknout zážitková trasa, která by využívala nejmodernější technologie. Bylo by zde možné například použít zakřivená zrcadla nebo videolightmaping, jehož pomocí by bylo možné simulovat hoření, proudění vody nebo propad podlahou, což by byl pro návštěvníky zážitek.

„Mohla by zde být i zóna hudby spojená s absolutní tmou, zóna světla za využití čidel sledujících pohyb osoby a následné zkopírování pohybu postavy do prostoru," přibližuje Pljonkin. Šachtu po bývalém výtahu by pak bylo možné podle projektu Up! využít pro točité schodiště na rozhlednu na Pastýřské stěně.

Proměnou by měla projít podle návrhu také venkovní část nástupní stanice.

„Šlo nám především o to vyvolat diskuzi o využití tohoto místa, které již dlouhé roky nedělá Děčínu dobrou reklamu," vysvětluje Dmitrij Pljonkin.

„O studii, jak využít torzo výtahu, samozřejmě víme 
a vedení města se s ní seznámilo. Některé nápady jsou určitě zajímavé. Nicméně realizace tohoto záměru je minimálně velmi finančně náročná a město na ni v tuto chvíli nemá prostředky," říká mluvčí děčínského magistrátu Markéta Lakomá.

Dalším možným řešením by byla demolice celé nástupní stanice. O té se mluví již delší dobu. I ta by ale byla příliš nákladná.

Výtah vyvezl první cestující na Pastýřskou stěnu na začátku roku 1983. Hned od počátku byl svěřen do správy děčínského dopravního podniku. Ten jej provozoval dalších jedenáct let.

Tehdejší vedení děčínského městského národního výboru si slibovalo, že výtahem budou denně jezdit stovky lidí, nakonec to bylo sotva pár desítek. Výtah tak prodělával. Jedním z důvodů, proč výtah příliš návštěvníky nelákal, byl fakt, že velkou část převýšení museli stejně zvládnout pěšky. Jen 
k nástupní stanici vede 130 schodů, další dvě patra bylo nutné vystoupat po opuštění výtahu.

Poslední cestující svezl výtah na počátku devadesátých let. Od té doby chátrá, 
z kabiny v současné době zbyla jen hromada třísek a ocelový rám.

Jak dostat turisty nahoru na Pastýřskou stěnu je otázka, kterou řeší Děčín dlouhodobě. Město mělo jeden čas v plánu postavit na skále nový, panoramatický výtah, dokonce již bylo vydáno stavební povolení, nepodařilo se ale získat dotaci. Část obyvatel města je zase nakloněna stavbě lanovky, podobné, jako vede v Ústí nad Labem na Větruši. Stavba lanovky má v Děčíně ale i řadu odpůrců.

Psali jsme: Jak chtěl Děčín stavět venkovní výtah na Pastýřskou stěnu…ZDE…