„Vyhlídková věž má jeden zajímavý a velice pokrokový prvek, respektive užitý materiál. Jedná se o železobetonovou kupoli zastřešující stavbu, což byla konstrukce na tehdejší dobu nevídaná. Sám stavitel Hönig ji nejspíš mínil jako experiment v malém měřítku, neboť když o několik let později projektoval vodní rezervoár, kde by se tato nová konstrukce pro své vlastnosti 
a pro užití v podzemních nádržích přímo nabízela, neučinil tak a navrhl tradiční klenutí z pískovcových kvádrů," říká historik architektury z ústecké univerzity David Skalický.

Železobeton si nechal v roce 1867 patentovat pařížský zahradník Joseph Monier, který jej používal pouze k výrobě květináčů.

První známý železobetonový most byl postaven roku 1887 u Mühlhausenu 
v Německu. O čtrnáct let později byl první takový most postaven i v Rakousku-Uhersku – nedaleko obce Jizerka přes řeku Jizeru. Některé zdroje ale mluví o tom, že nejstarším takovým mostem je ten přes Kamenici nedaleko Dolského mlýna u Jetřichovic.

Labská stráž byla dokončena v roce 1890. Zda se s použitím železobetonu počítalo již při jejím plánování o několik let dříve, není jasné. Do dneška se totiž nedochovala projektová dokumentace vyhlídky.

Že byla volba materiálu na kupoli více než šťastná 
a její provedení bylo kvalitní se ukázalo jen několik let málo po dokončení vyhlídky. V roce 1894 totiž do vyhlídkového pavilonu udeřil blesk a rozmetal po okolí některé pískovcové části vyhlídky. Kupole ale přežila úder bleskem bez úhony.

Bez úhony ale oblíbená vyhlídka nad Labským údolím nepřežila další roky. Postupem času chátrala a v současné době potřebuje pro záchranu opravu.

PŘIPRAVUJE SE OPRAVA

Na konci září schválila děčínská městská rada záměr opravy Labské stráže.

„Železobetonová kopule zastřešení je poškozena. Na vrcholové věžičce chybí kovaná hrotnice. Ve vyhlídce bylo zlikvidováno zábradlí 
z betonových kuželek, včetně madel z pískovce. Zničené je i zábradlí po obvodu plošiny," vyjmenovává mluvčí děčínského magistrátu Markéta Lakomá největší problémy vyhlídky s tím, že ale nic z toho neohrožuje stabilitu vyhlídky.

Podle projektové dokumentace, kterou si nechalo město udělat, by rekonstrukce měla vyjít nanejvýš na necelého půl druhého milionu korun. Na ceně se podepsala i nedostupnost vyhlídky, není k ní možné zajet těžkou technikou.

„Město se chce pokusit získat peníze na opravu z Fondu Ústeckého kraje," dodává Lakomá.