Blesková povodeň ve Hřensku zcela zničila soutěsky, zničila několik mostů a lávek. Škody se tehdy na Děčínsku vyšplhaly do stovek milionů.

Největší škody napáchala řeka Kamenice, která pustošila jednu obec za druhou.

„Přijel jsem do nejhoršího, vodu jsme měli v domě, teď tu máme neskutečný nepořádek," popisoval řádění živlů v srpnu 2010 Josef Marek ze Srbské Kamenice. A nebyl jediný, vyplavených domů v Srbské Kamenici byla celá řada. Během několika mála hodin bylo zatopeno 1224 objektů, bylo poškozeno přes 80 mostů a 60 silnic.

Jak to vypadalo v roce 2010 při povodních se podívejte ZDE…

Postupně Kamenice nabírala na síle a nejvíce udeřila před ústím do Labe ve Hřensku. Nejprve velká voda zničila soutěsky, které pak byly po povodních řadu týdnů uzavřené, sílu vody nezvládl most u odbočky do soutěsek.

Ve Hřensku vystoupala Kamenice na 370 centimetrů a měla takový průtok, jaký mívá běžně Labe.

„Bylo to hrozný, voda tekla nejen v Kamenici, ale i z lesů se valily proudy vody, strhávalo to všechno, co stálo v cestě. Tady to srolovalo koberec na silnici," ukazuje v centru Hřenska na jedno z nejzasaženějších míst jedna z obyvatelek nedalekého Janova.

Do Hřenska voda vyplavila stovky tun bahna a písku, parkoviště pod skálou nedaleko hotelu Praha připomínalo spíše pláž, písku zde bylo několik desítek centimetrů. Jen ze soutěsek se uvolnilo pět až šest metrů naplavenin. To se naplno projevilo při jejich otevření na Velikonoce 2011. Přestože měli převozníci výrazně delší bidla než obvykle, na mnoha místech nedosáhli na dno.

Nejhůře dopadly kromě mostu v centru Hřenska právě soutěsky. Ty přestaly během několika desítek minut existovat. O mostky a lávky v obci se zarazily trámy, které tvořily jez soutěsek. Po Kamenici do Hřenska tehdy připlaval kiosek, mrazáky, loďky vozící turisty i záchodky. Kromě toho připlavila řeka tuny odpadů z horního toku Kamenice. Oproti povodním z Labe, jaké přišly před dvěma lety, ale zůstala ochráněna dolní část obce, pustošení končilo přibližně u kostela.

„Nikdy dříve a ani nikdy potom jsem něco takového nezažil. A to žiji ve Hřensku padesát let. Nejhorší bylo, že to byl první rok, kdy jsme měli soutěsky po letech soudních tahanic ve vlastní režii a přišlo něco takového," říká tehdejší hřenský starosta Josef Černý.

Dohromady padlo ve Hřensku sedm lávek a mostů, škody se vyšplhaly nad sto milionů. A to nejen na dopravní infrastruktuře, ale i na soukromém majetku. Voda totiž zasáhla také několik hotelů.

„Soutěsky jsou krásné. Ale mají jednu obrovskou nevýhodu. Když přijde nějaký podobně silný déšť, tak se voda nemá kam rozlít a nabere na síle a rychlosti. A to pak pocítíme my ve Hřensku," dodává Josef Černý.

Zajímavé je porovnání tehdejšího a současného průtoku v Kamenici. V srpnu 2010 se Kamenicí hnalo přibližně 100 kubíků vody za vteřinu, nyní je to přibližně půl kubíku.

Hřensko ale nebylo jedinou obcí, kterou tehdy prudké deště zasáhly. Jednou z dalších obcí byla například Lipová nedaleko Šluknova, která počítala škody v desítkách milionů korun.

„Tenkrát byly poničené hráze rybníků, u jednoho dokonce hrozilo jeho protržení. Voda nám poničila desítky mostků nebo propustků," popisuje starosta Lipové Pavel Svoboda.

Lipová přitom má, podobně jako Hřensko, s povodněmi velké zkušenosti. Velká voda v Lipové řádila v letech 2009, 2010 a zatím naposledy před dvěma lety.

Následně nechali opravit několik poškozených rybníků, ten největší má rozlohu přibližně čtyři hektary. Pokud by došlo k jeho protržení, mohl by napáchat poměrně velké škody.

Škodu před pěti lety sčítali také v Markvarticích na Děčínsku. Tam ale voda napáchala výrazně větší škody již o rok dříve. „V roce 2010 bylo v Markvarticích zatopeno 30 domů, o rok dříve to bylo 80 domů. Povodně v srpnu 2010 ale dorazily mosty a komunikace v obci, které byly poškozené již o rok dříve," říká tehdejší starosta Petr Hodboď.

Jen do oprav mostů šlo dvanáct milionů, dalších šest milionů spolykaly opravy silnic.

Stejně jako v červnu 2009, tak i v srpnu 2010 bylo největší břemeno s odstraňováním povodňových škod na hasičích. Na Děčínsko se sjeli hasiči nejen z celého kraje, ale prakticky z celé republiky.

Ve Hřensku tak například zasahovali i odborníci ze specializovaného útvaru hasičů v Hlučíně, kteří mají k dispozici těžkou techniku určenou na odstraňování podobných škod. Kromě toho byla po osmi letech na Děčínsku opět nasazena i armáda. Po pomoci při povodních v roce 2002 tentokrát ve Hřensku pomáhali ženisté z útvaru v Rakovníku.