Olympiádu nebo-li světové hry hasičů, policistů a celníků v kanadském Vancouveru mají za sebou profesionální hasiči Josef Kroupa a Jan Šeps z Varnsdorfu. Byli členy severočeského týmu hasičů spolu s chomutovskými Ladislavem Šnelly, Tomášem Ringlerem, Miloslavem Hovorkou, Oldřichem a Vojtou Dvořákovými. Nebyli však žádným oficiálním týmem, na hry jeli za peníze vlastní a sponzorů. Přesto Česku rozhodně ostudu neudělali.

„Vůbec jsme netušili, ač jsme se účastnili nejrůznějších sportovních akcí, že existují nějaké nominační závody, přes které bychom se mohli do oficiálního družstva dostat. Rozhodli jsme se sami, společně s kolegy z Chomutova jsme posháněli peníze a jeli jsme,“ říkají varnsdorfští hasiči a jedním dechem dodávají, že za pomoci sponzorů z řad firem a měst by to nebylo možné. Každého totiž olympijská cesta vyšla na padesát tisíc korun. „Všechno jsme zorganizovali přes internet, přihlášku, hotel, letenky,“ vysvětlují.

Tvrdá příprava

Samotné přihlášce předcházela tvrdá příprava. V posilovně v rámci hasičské fyzické přípravy i ve volném čase na kole či na varnsdorfském stadionu. Na to, že na ní chlapi mají, vzhledem ke svému povolání málo času, se dokázali vypracovat tak, že jejich výsledky mezi deseti tisíci účastníky z celého světa rozhodně nezanikly.

„Já jsem byl desátý a kolega Honza Šeps jedenáctý na horských kolech, v královské disciplíně zvané Ultimate Firefighter, což je jakýsi železný nebo nejtvrdší hasič, jsem byl pátý a Honza sedmý, s kolegy z Chomutova, kteří soutěžili v řecko – římském zápase, jsme pak vytvořili štafetu a získali druhé místo,“ pochlubil se skvělými výsledky sedmatřicetiletý varnsdorfský hasič Josef Kroupa. Nad tím, že porazili i oficiální český tým jen oba varnsdorfští hasiči skromně pokrčili rameny.

Hasiči jsou všude stejní

Vancouver i Kanada v nich nechaly hluboké zážitky. Pobyli tam čtrnáct dní a zemi měli čas si i prohlédnout. „Pokud jsme netrénovali, a to jsme museli, abychom se aklimatizovali, obdivovali jsme tamní přírodu. Je to úplně jiný svět. Co nás hodně překvapilo, bylo to, že nějakých sto kilometrů pro Kanaďana není žádná vzdálenost,“ upozorňují muži. A tak brzy ráno vstávali, aby trénovali v horách, u oceánu či přímo na trati. „Jsme samozřejmě šťastní, že jsme si splnili sen, zjistili jsme, že čínský hasič vypadá úplně stejně jako ten český, jen je trochu menší, viděli jsme kus světa, seznámili jsme se s novými lidmi a ještě ke všemu jsme dokázali předvést určitě slušné výkony,“ shodují se oba muži.

Varnsdorf je na své hasiče patřičně pyšný. „Starosta Poláček jim poděkoval za vzornou reprezentaci, samozřejmě jejich úspěch patřičně medializujeme a jsme moc rádi, že peníze, kterými jim město pomohlo, přispěly k jeho skvělé reprezentaci ve světě. Jsme na ně opravdu hrdí,“ neskrývá nadšení varnsdorfský místostarosta Karel Dubský.

Obdobně nadšený byl i ředitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně Ota Jirků. „Klobouk dolů, neměli žádné úlevy v práci, peníze si museli poshánět sami, přesto se neztratili, spíš naopak. Už jsem jim za skvělou reprezentaci hasičů vlastně celého kraje i republiky poděkoval.“