„Trénink je skvělým způsobem, jak se vynulovat po práci a přijít domů s čistou hlavou. Tedy byl, než se fitka opětovně zavřela,“ lituje Jiří Šlosar z Teplic, který má posilovnu jako doplněk k plavání, běhání a dalším sportům. Částečně mu posilovnu vynahrazuje workoutové hřiště. „Spíše tedy o víkendech. Než ve všední dny skončím v práci, je tma. Zatím se to dá vydržet, ale říkám si, jestli fitka nezkrachují a budeme ještě mít kam chodit,“ obává se.

Posilování chybí řadě lidí a hledají alternativy, kde by bylo možné plnohodnotně pokračovat ve cvičení. „Prosím o pomoc. Hledám někoho, kdo má někde zašitou posilku a nevadí mu nový do party,“ sháněl se po náhradní variantě například Martin Skříbek na ústecké facebookové stránce. „Šílím, že budu muset jít do zimy a dřít a dřít,“ děsil se venkovního tréninku v několika stupních nad nulou v případě, že by jeho volání o pomoc nevyšlo. „Já jsem se v té první karanténě přemýšlel nad tím, že bych si na zahradu přitáhl z nějakého statku zadní gumy od traktoru,“ zamýšlel se Ústečan Jiří Voháňka, jak si posilovnu vynahradit jinak.

Majitelé fitness center se zatím snaží odolávat, i když se ocitli v těžké pozici. „Měsíční fixní náklady jsou kolem šedesáti tisíc korun. Když stojíme, financuji to z mého penzijního pojištění,“ uvedl majitel chomutovského Tiger Relax Clubu Martin Matouš. „Vydržím takto ještě několik měsíců, ale až jednou půjdu do důchodu a nebudu mít z čeho brát, můžu okolí říct leda to, že jsem peníze vyházel během covidu,“ doplnil trpce. Zavření klubu nepřipouští. „Mám to takto nastavené. Naopak, když je teď zavřeno, investuji do rekonstrukce a vybavení, aby bylo technologicky na ještě vyšší úrovni,“ doplnil.

Podle České komory fitness bylo během jarní vlny donuceno skončit více než deset procent podnikatelů v oboru. Pomoc státu je podle ní více než nedostatečná. „Efektivita pomoci vládních kompenzací je zoufalá. Náš aktuální průzkum ukázal, že kompenzace z jarní části lockdownu pomohly fitness provozovatelům s pouhou jednou třetinou jejich nákladů,“ okomentovala prezidentka komory Jana Havrdová.

„Konkrétně pomoc z programu COVID – nájemné za minulou vlnu byla mnohým uhrazena až nyní, se zpožděním v řádech měsíců. Nájem přitom činí jen necelých 25 procent celkových nákladů. Největší položkou jsou zálohy za elektrickou energii, následuje nájemné, vodné a stočné, plyn a úklid. Významná část provozovatelů navíc splácí úvěry nebo leasingy na vybavení,“ shrnula data z průzkumu, který zmapoval efektivitu kompenzačních programů a reálné pomoci vlády pro sektor fitness a dalších vnitřních sportovišť. Průzkumu se zúčastnilo 382 provozovatelů z celého Česka, což představuje zhruba třetinu celkového trhu.

Česká komora fitness poukázala nejen na tuto stránku věci, ale i na dopady na zdravotnictví, pokud se lidé nebudou zdravě hýbat. Žádá proto, aby vláda zásadně podpořila celý sektor.