Nejútlejší dětství prožila Eva Erbenová v Děčíně, po přestěhování do Prahy její rodinu zastihl nástup nacistů ve chvíli, kdy žili ve velkém rodinném domě. „Jednoho dne jsem si šla koupit zmrzlinu a objevila jsem na dveřích obchodu plakát s ošklivým psem a ošklivým člověkem. Stálo tam Židům a psům vstup zakázán. Moc jsem si toho nevšímala, šla dál a koupila si zmrzlinu,“ vzpomíná na své setkání s etnickou nenávistí spisovatelka Eva Erbenová.

Život její rodiny se začal velmi rychle zhoršovat. Museli se vystěhovat ze své vily, nesměli mít rádio nebo auto. „To všechno se bralo nějak stoicky. Tatínek říkal: Jak dlouho může ta obluda vládnout? Jednou skončí a všechno bude zase v pořádku,“ popisuje tehdejší atmosféru v židovské komunitě Erbenová. Její tatínek mohl jako vědec odstěhovat do Šanghaje, tuto nabídku ale odmítl.

Děčín se připravuje na blížící se Vánoce, v ulicích se objevily první vánoční stromy.
Vánoce jsou nadohled! Po Děčíně rozváží vánoční stromy i výzdobu na lampy

V prosinci 1941 byla celá rodina deportována do Terezína, kde účinkovala v dětské opeře Brundibár. V roce 1944 ji spolu s maminkou deportovali do Osvětimi. „Nevěděli jsme, kde jsme. Bylo to hrozné, psi, štěkot, oheň. Peklo. Každou noc se mi zdálo, že jsem doma ve Strašnicích. Prostě jsem tu realitu nepřijala,“ popisuje příchod do tábora, kde nacisté zavraždili 1,4 milionu lidí. V Breslau pak pracovala na budování zákopů, které měly zabránit postupu sovětské armády. A to přesto, že byla teprve čtrnáctiletá dívka.

S koncem války a blížící se frontou nahnali nacisté přeživší vězně do pochodu smrti, na který se vydalo bez bot a jídla 1200 žen, z nich přežilo jen 76. Jednou z těch, které zemřely při pochodu, byla i maminka izraelské spisovatelky Marta Löwidt. Paní Erbenové se podařilo nedaleko u Svatavy z transportu utéct, i díky nedbalosti doprovázejících esesáků. Jednoho večera totiž usnula v hromadě sena a když se ráno probudila, byli všichni pryč.

Při útěku měla v jednu chvíli namále. „Najednou jsem slyšela Halt! A viděla jsem vojáka, jak na mne míří puškou. Ptal se mne německy, co tam dělám. Odpověděla jsem mu, že jsem se ztratila. Slyšela jsem, jak natáhl pušku a v tu chvíli vyšel z budky jiný voják. Ten mu chytil ruku a řekl: Nech ji jít, ta chcípne sama,“ popisuje mrazivé zážitky z konce války Eva Erbenová.Co se dělo dál, si nepamatuje. Když se probudila, byla umytá a čistá v posteli. Jen slyšela lidi kolem sebe, jak říkají, že potřebuje doktora, že umírá. Nakonec ji na radu místní porodní báby zachránili v Postřekově pomocí mateřského mléka.

Požár v Českém Švýcarsku začal 24. července 2022 a trval tři týdny. Zasáhl více než 1100 hektarů lesa.
Státní zástupce obžaloval žháře, který založil požár v Českém Švýcarsku

Po válce nějaký čas žila nejprve v Heřmanově Městci u tety a následně v pražském sirotčinci. Kromě maminky Marty totiž válku nepřežil ani tatínek Jindřich Löwidt. Když dospěla, chtěla původně odejít do Austrálie. „Byli jsme doma, chtěli jsme zase žít svůj život. Jenže to vše skončilo s příchodem komunistů a návratem antisemitismu. Zase jsme tu nebyli vítaní. Nebýt komunistů, Židé z Československa by nikdy neodešli do Izraele,“ vysvětluje pohnutky k úvahám nad emigrací z Československa. Když se byla podívat v Mánesu na setkání po vyhlášení Izraele, potkala o devět let staršího chlapce, kterého znala již z Terezína. „Začali jsme spolu tancovat a tancovali jsme spolu 75 let,“ popisuje začátek svého vztahu se svým mužem Peterem Eva Erbenová.

Společně nejprve odjeli do Paříže, kde se vzali a čekali, jaký budou mít události další vývoj. Nakonec se rozhodli pro vystěhování do Izraele, kde se usadili v Aškelonu.Etnické násilí se 93leté spisovatelce nevyhnulo ani na sklonku života. Na Izrael zaútočilo 7. října teroristické hnutí Hamás, které zavraždilo jen v prvních dnech útoku na 1400 lidí, převáženě Izraelců. A velmi často velmi brutálním způsobem, neváhali vraždit novorozence, stříleli i na hudebním festivalu. Další stovky lidí unesli do Gazy. „Jsou to lidé totálně destruktivní. Jejich učebnice mluví o tom, že Izrael musí být zničen. Ale že používají naše nemocnice, naše léky, naše jídlo. Pořád se jim něco dává, celý svět jim něco dává. I peníze. Ty jdou na to, aby stavěli podzemní chodby. Je to společnost hrozných teroristů, jsou to vrazi jako z minulého století,“ nechápe Eva Erbenová a popisuje, jak teroristé v Izraeli postupují.

Kyjovskou přehradu čeká náročná a nákladná oprava.
Kyjovskou přehradu čeká náročná oprava, odvezou z ní 7500 kubíků bahna

Zároveň kritizuje také premiéra Benjamina Netanjahua a izraelskou armádu, která se nechala útoky zaskočit a trvalo dlouho, než proti nim zasáhla.Malým dětem mají vydloubávat oči, a pak je před zraky rodičů upalovat. Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka pak mluvil o tom, jak novorozence upekli v troubě. Podle Erbenové jsou děti od mala vychovávány v nenávisti k Izraeli a celý svět jim to toleruje. „Copak Židé mají nějaký patent na to, aby byli neustále pronásledování? Nejdřív to byli nacisté, poté komunisté a teď Hamás, když jsme se postavili na nohy a vytvořili stát, který světu dává hodně pozitivního,“ nechápe děčínská rodačka, která se po útocích, které zasáhli i její město Aškelon, přesunula dočasně do Česka. Po návratu domů plánuje žít s dětmi v Tel-Avivu.

Izraelská spisovatelka Eva Erbenová navštívila rodný Děčín.
V dětství přežila Osvětim, dnes je pod palbou Hamásu. Rodný Děčín stále miluje