Děčínsko nebude mít v Evropském parlamentu žádného svého zástupce. Voliči totiž dali jasně najevo, že je tyto volby nezajímají – a zůstali doma. To jsou dva nejzásadnější výsledky víkendových parlamentních voleb na Děčínsku.

Lidé mohli vybírat z historicky nejvyšší počtu stran s historicky nejvyšším počtem kandidátů. Ale ani to je nedonutilo jít k volbám. V celém okrese přišlo volit přes 14 tisíc lidí, čili 13,7 procent oprávněných voličů. Před pěti lety na Děčínsku přitom přišlo volit 22 procent lidí.

A čem voliči rozhodli? Nejvíce se na Děčínsku dařilo sdružení Andreje Babiše, které získalo 2 922 hlasy, tedy 20,51 procenta. Druzí skončili sociální demokraté se 14,4 procenta a třetí pak komunisté s rovnými 14 procenty. Poslední stranou, která na Děčínsku překročila deset procent, je TOP 09 se 12,03 procenta. Pětiprocentní hranici překročili v okrese Děčín ještě občanští demokraté a Pirátská strana.

Totálním propadákem skončily volby pro Lukáše Kohouta z Varnsdorfu. Někdejší „létající asistent" poslance Jana Kavana kandidoval za Aktiv nezávislých občanů. Dostal pouhých 28 hlasů.

„Je to drtivá porážka, velké zklamání. Má zodpovědnost je ta, že končím v politice," okomentoval výsledky voleb Kohout.
„Je velice škoda, že občané ČR opět poslali do Bruselu staré a podvodnické tváře," rýpl si ještě.

Na Děčínsku neuspěli ale ani jiní. Nejvíce hlasů dostal Cong Hung Nguyen ze Hřenska, který kandidoval v barvách ODS. Ten získal celkem 695 preferenčních hlasů. Za ním je však obrovská propast. Druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů získal na kandidátce Pirátů Zdeněk Štěpánek z Varnsdorfu – 240.

Kandidáty ale neměl kdo podpořit, lidé dali o víkendu přednost jinému programu. V některých obcích nedorazila k volbám ani desetina voličů. Nejméně jich přišlo v Dolních Habarticích – 9,42 procenta. Jen o několik desetin procenta byla vyšší volební účast 
v Jiříkově. Další obce překročily desetiprocentní hranici jen velmi těsně – Valkeřice (10,24 %), Janská (10,29 %) nebo Staré Křečany (10,33 %). Naopak v žádné obci na Děčínsku volební účast nepřesáhla 30 procent. Nejblíže této hranici byli v Doubici, kde 
k volebním urnám dorazilo 28,57 procenta voličů.

Na zřejmě rekordně nízké účasti při volbách do Evropského parlamentu se podepsalo to, že je Češi vnímají jako něco, co je jim vzdálené a co má pro dění v Česku jen malý význam. Svůj díl odpovědnosti mohou nést i média a část politiků, kteří veřejnost přesvědčují o nepotřebnosti Evropské unie.

Podle děčínského poslance za sociální demokracii Jaroslava Foldyny může za velmi nízkou volební účast frustrace veřejnosti.

„Svou roli v tom mohla sehrát i zahraniční politika prosazovaná ministrem Zaorálkem, která se výrazně liší od názoru většiny našich voličů," říká Foldyna s tím, že strana bude muset přehodnotit svá tradiční témata a začít k nim přistupovat realisticky. To se má týkat především sociální politiky.

Politolog Tomáš Lebeda upozornil na to, že účast ve volbách do Evropského parlamentu systematicky klesá už od vůbec prvních voleb europoslanců.

„Je to dlouhodobý trend," uvedl  Lebeda a poukázal na to, že účast je tradičně slabá například i v Británii nebo Nizozemsku.

Konkrétně v České republice je podle něj nízká volební účast výslednicí mnoha jevů. Jednak jde o jakési „volby druhého řádu", lidem tato politika připadá vzdálenější než v národních volbách. Jednak část politické elity občany dlouhodobě přesvědčuje 
o tom, že projekt Evropského parlamentu je špatný.