„Etiopie se v posledních letech potýká s rychlými povodněmi, každý rok jsou tam desítky mrtvých, a když tam byly velké povodně v Dire Dawě, tak bylo přes 200 mrtvých,“ uvedl Jiří Šíma ze společnosti Aquatest, která se podílela na přípravě protipovodňových opatření v Děčíně, kde vyrostly po ničivých povodních v roce 2002 stovky metrů protipovodňových zdí.

„Nikdy protipovodňová opatření neviděli a těžko se někomu říká, aby dělal něco, co vůbec nezná, proto jsme tady,“ dodává Šíma.
Nasbírat zkušenosti s ochranou proti velké vodě přijela do Děčína delegace pod vedením šéfa hydrogeologického oddělení Muhuddina Abdelly.

Protipovodňové zdi v Děčíně tak mají být inspirací pro Etiopany, kteří ve spolupráci s firmou Aquatest, za podpory České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí v rámci rozvojové pomoci zpracovávají protipovodňová opatření v nejlidnatějším vnitrozemském státě na světě.

„Je to pro ně inspirace možností, kam dál pokračovat. Ta země se hrozně rychle rozvíjí,“ vysvětluje Barbora Ludvíková z České rozvojové agentury.

Co se týče náhlých výkyvů počasí, nemají v Etiopii problémy pouze s povodněmi.

„Problémem je i déšť, který na úrodu přijde v nevhodnou dobu. Naši zemědělci požádají o kompenzace, ale Etiopané zemřou hlady,“ říká Jiří Šíma s tím, že se stát dlouhodobě potýká i s nedostatkem pitné vody, se kterým společnost ve spolupráci s agenturou pomáhá v rámci dalších projektů.

Zeď proti vodě chrání Děčín od roku 2013. Děčín ji začal stavět deset let po ničivých povodních v roce 2002.

Proti stěně tehdy ostře reagovali ekologové i lidé z Děčína, a to proto, že si stavba stěny na Mariánské louce vynutila pokácení zdravých stromů.

Podle Václava Jiráska z Povodí Labe ale nebyla jiná možnost.

„Bohužel, i když vnímáme ztrátu vzrostlých stromů v této lokalitě jako velký negativní dopad budované protipovodňové ochrany, je současné řešení – i podle posledního stanoviska města – jediným realizovatelným,“ uvedl tehdy Jirásek.