Stará se o dvě těžce postižené děti. V domku, kde 
s nimi bydlí, mu ale již několik let neteče voda. Přesto svou beznadějnou situaci Pavel Jano z Děčína – Boletic nevzdává. Odstěhovat se nechce. 
V domku, kde bydlí již několik let v pronájmu, je totiž jinak spokojený.

„Nechceme problémy. Jsme šťastní, že bydlíme v této ulici, že jsou tu lidé, kterých si vážím," říká Pavel Jano.

Starosti s vodou mu začaly v roce 2009. Nejprve jim rok voda tekla. Pavel Jano tvrdí, že fakturu za ni řádně uhradil, jenže hned druhý den poté 
z kohoutků ani nekáplo.
„Volal jsem do vodáren, co se děje, proč voda neteče, když jsem ji zaplatil. Tam mi řekli, že můj syn dluží vodárně padesát tisíc korun za vodu, že prý podepsal, že na sebe přebírá dluh," tvrdí Jano.

Byla to pro něj studená sprcha – jeho syn, stejně jako jeho dcera, je totiž zdravotně postižený. A to velmi vážně, ani jeden z nich nevidí. Úpis prý podepsal ve chvíli, kdy Pavel Jano nebyl doma. Ten tvrdí, že se celý případ dostal k děčínskému soudu, který v roce 2012 rozhodl, že by jim vodárny měly vodu pustit. K tomu ale zatím, jak se redakce na místě přesvědčila, nedošlo.

K tomu, aby mohla voda 
v domku téct, totiž musí dát souhlas majitel domu, což Pavel Jano není,ten má uzavřenou nájemní smlouvu.

„Podle zákona o vodovodech a kanalizacích my můžeme uzavírat smlouvu pouze 
s vlastníkem nemovitosti," uvedla pro Děčínský deník mluvčí Severočeských vodovodů a kanalizací Iveta Kardianová.

„Rozvody v nemovitosti jsou majitele a tak je logické, že jen on může uzavřením smlouvy dát pokyn k tomu, aby těmito rozvody protékala voda," dodává Kardianová
s tím, že v tomto případě je situace dost komplikovaná.

„Na dodávku vody není uzavřena žádná smlouva, protože spoluvlastníci nemovitosti o uzavření smlouvy nemají zájem.Podle zápisu v katastru nemovitostí je dům předmětem exekuce, jsou tam zástavní práva," popisuje případ Kardianová s tím, že na domku jsou dluhy po předchozích majitelích. Ty jsou podle ní předmětem právního řešení.

Než se vše vyřeší, bude rodina asi i nadále bez vody.

„Když se chceme vykoupat, musíme říct sousedovi," říká dcera Pavla Jana.

Rodina proto kupuje balenou vodu. Nic jiného jí nezbývá. Stěhovat se ale nikam nechce.

„A kam? Do paneláku? Aby se tam mým dětem posmívali? A kam bych tam s nimi šel? Tady máme zahradu, můžeme chovat zvířata," říká Pavel Jano, který se současně stará i o několik psů.

„Oni chtějí, abychom se vystěhovali. Oni nás tady normálně terorizují," uzavírá naštvaně.