I přesto, že se školy snaží šikaně předcházet, často k ní dochází, aniž by to někdo věděl. Dítě, které není oblečeno podle poslední módy, tlouštík nebo dívka, co koktá. Všechny tyto případy mohou vést k šikaně. Podle odborníků se stává šikana zábavou stále mladších dětí.

Hůře se odhaluje šikana mezi vrstevníky, ještě hůře mezi děvčaty. Šikanovaný často trpí, protože jeho tyran je mu povětšinou na blízku – spolu s ním ve třídě.

„Pojem šikana není obsažen v trestním zákoně. Pod šikanu spadají různé způsoby jednání, jako je ubližování na zdraví, vydírání, drobné krádeže či omezování lidské svobody,“ uvedl tiskový mluvčí děčínské policie Ladislav Cvik.

Poslední případ eviduje Policie České republiky na jedné ze základních škol ve Varnsdorfu, kde došlo k ublížení na zdraví mezi dvěmi nezletilými dívkami.

„Podezřelá vykazovala formální známky šikany, kdy vyvíjela nátlak na ostatní spolužáky,“ uvedl Cvik a dodal, že případ se nadále řeší. Policie nemůže poskytnout bližší informace, neboť se jedná o osoby mladší patnácti let.

Podle ředitele Základní školy Na Stráni neexistuje škola, kde by nebyla šikana. „Šikana se projevuje všude, jak ve společnosti mezi lidmi tak mezi dětmi ve škole. Někde více někde méně,“ uvedl Průša.

Dále podotkl, že jednou za čtrnáct dnů se ve škole sejde její vedení, školní psycholog a výchovný poradce a jednají o nejzávažnějších věcech v chování mezi dětmi.

„Když dostaneme nějaký signál, ať z anonymního mailu, z dotazníku či od rodičů, vždy se ho snažíme vyřešit. Každý takovýto případ projednáváme individuálně,“ řekl Průša a doplnil, že se vždy snaží nalézt i důvod vzniku problému tak, aby mohli zamezit opakování.

Každým rokem pravidelně pořádají průzkumy formou dotazníků. „Tyto dotazníky nám napoví, jak se k sobě žáci ve třídě chovají,“ upřesnil Průša.

Připomněl, že každý rodič by měl být pro školu partner – kamarád. „Měl by se školou spolupracovat a pomoci tak svému dítěti,“ zakončil Průša.

„Šikana je jakýkoliv způsob ponižování, ať už slovní nebo fyzické. Dá se za ni pokládat nátlak, donucování či nadávky se záměrný cílem někoho ponížit,“ uvedla psycholožka a výchovná poradkyně Jana Doubravová z Ústí nad Labem.

Oběť bývá zpravidla slabší a nebo něčím nápadným odlišná, a tak se útočník proti ní cítí silnější. „Věkový rozdíl v šikanování nemusí hrát žádnou roli. Ten co šikanuje si zpravidla vybírá slabšího, či nějak nápadného jedince,“ upřesnil Doubravová.

Dále potvrdila, že šikana se čím dál více stává záležitostí mladších lidí, než tomu bylo v minulosti.

K šikaně dochází i mezi dívkami. „Šikana mezi dívkami existuje, ale je méně nápadná, jelikož se jedná ve většině případů o šikanu slovní, která si i hůře prokazuje,“ upozornila Doubravová.

Rodiče mohou objevit známky toho, že je jejich dítě šikanováno brzy a problém zavčasu řešit.

„Velmi záleží na vztahu mezi rodičem a dítětem, jestli je mezi nimi důvěra. Jeli rodič všímavý, neměl by pro něj být problém odhalit, že je jeho dítě šikanováno. První známky se dají rozeznat v chování, jsou většinou velmi zřetelné, například když dítě nechce jít školy a hledá způsoby jak se škole vyhnout. Ráno ho bolí břicho, hlava či má náhle větší spotřebu peněz,“ upozornila Doubravová.

A jak má dítě postupovat, jeli obětí šikany ve třídě? „Určitě by nemělo tiše trpět dál, protože by tím podporoval útočníka a prohluboval své zranění,“ uvedla Doubravová.

Jak tedy šikaně vzdorovat? „Ne každá oběť je dostatečně silná na to, aby se útočníkovi postavila sama a tak by se oběť měla obrátit na někoho silnějšího, na někoho komu důvěřuje, ať na vrstevníky či dospělé,“ poradila Doubravová.