Zavést výživu pomocí kanyly, vycévkovat pacientku po operaci , ošetřit bércové vředy, postarat se o pacienta s vývodem nebo o člověka, kterého ve dvě v noci postihne astmatický záchvat. To všechno má na starosti Marie, zdravotní sestra v terénu.

Služba jí začíná v šest ráno, končí podle potřeby pacientů, které má ve svém rajónu. Víkendy a svátky nevyjímaje. Za tuhle práci bere měsíčně kolem 20 tisíc korun. „Vysoký“ plat si může dovolit jen díky tomu, že v oboru pracuje už desítky let. Její o generaci mladší kolegyně dostává mnohem méně. I přesto o tuto práci mohou přijít. Domácí zdravotní péči totiž hrozí kolaps.

Důvodem je hluboké podfinancování poskytovaných zdravotnických služeb ze strany pojišťoven. Domácí péče je přitom zhruba osmkrát levnější, než když je pacient v nemocnici. Přesto na ni stát vynakládá necelé jedno procento z celkového objemu peněz, které jdou do zdravotnictví. K udržení domácí péče by bylo potřeba navýšit tuto částku o 0,3 procenta. „Na Moravě je situace už tak kritická, že se uvažuje o uzavření některých středisek,“ říká Zdeňka Černá, vedoucí charitní ošetřovatelské služby Liberec. „Přitom by stačilo navýšit hodnotu bodu tak, aby odpovídal reálným nákladům,“ vysvětluje. „Třeba za cévkování pacienta nám pojišťovna zaplatí 22,40 koruny, přitom jen samotná kanyla stojí 20 korun. K tomu musíte přičíst infuzi, desinfekci, rukavice,“ ilustruje na jednom z příkladů.

Její středisko se stará o pacienty nejen v samotném Liberci, ale také ve Frýdlantském výběžku, Chrastavě a okolí, Jeřmanicích, Hodkovicích a Českém Dubu.

A právě na Frýdlantsku, kde už léta pořádně nefunguje jediná nemocnice, je situace nejkritičtější. „Na celý Frýdlantský výběžek mám dvě sestry, teď mi jedna dala výpověď. V krajské nemocnici jí nabídli lepší plat. Já ji zaplatit nemůžu, nemám z čeho. Jenže pokud za ni nezískám náhradu, znamená to, že 30 pacientů zůstane bez pomoci,“ vysvětluje Černá. Přitom jde často o velmi nemocné nebo staré pacienty, pro které i banální vyšetření krve znamená celodenní „výlet“ do krajské nemocnice v Liberci a několikahodinové čekání na zákrok. „Pro řadu z nich je to velmi traumatizující. Jde třeba o pacienty s vývodem, v pooperačních stavech a podobně,“ dodává šéfka terénních sestřiček.

PROBLÉMY MAJÍ VŠUDE

Liberecká charitní služba spadá pod litoměřickou diecézi, která spravuje celkem čtyři střediska. Kromě Liberce také v Mladé Boleslavi, Litoměřicích a Chomutově. Poslední jmenované má osm sester na celou oblast Chomutova, Jirkova a okolí s 200 pacienty. „I od nás už jedna sestra kvůli nedostatku peněz odešla,“ komentuje situaci vedoucí tamního střediska Jitka Sedláčková. Kvituje, že za loňský rok jim pojišťovna doplatila všechny dlužné peníze. Jak to bude ale v tom příštím, netuší.

„Pojišťovna vyplácí 75 procent z celkového objemu peněz, které za zdravotnické úkony fakturujeme. Jenže z téhle částky dostaneme jen polovinu formou zálohy. Zbytek nám doplatí až v následujícím roce podle toho, jestli jsme nepřekročili stanovený limit. Jenže to je někdy těžké. Jak asi vysvětlíte pacientovi v těžké fázi onemocnění, že mu nepřijedete píchnout injekci, protože už jste vyčerpali letošní limit?“ ptá se Zdeňka Černá.

Na tristní situaci upozorňuje Charita ČR v petiční akci, kterou na záchranu domácí péče spustila počátkem července. Petiční archy, pod něž potřebují získat 30 tisíc podpisů, chtějí předat poslancům. Vidí to jako poslední možnost poté, co jednání s pojišťovnami skončila podle autorů petice na mrtvém bodě. A ministr zdravotnictví Adam Vojtěch podmínil společnou schůzku právě tím, že si poskytovatelé podmínky s pojišťovnami vyřeší nejprve sami. Na nedostatečnou úhradu svých služeb upozorňují poskytovatelé domácí zdravotní péče už od loňska. Od letošního května drží také stávkovou pohotovost.

Co bude dál, se neví. Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý už minulý týden pro Radiožurnál uvedl, že skokové navýšení úhrad o desítky procent není možné. Slíbil ale, že VZP je připravena v jednáních pokračovat a snažit se nalézt řešení nastavit úhrady alespoň tam, kde poskytovatelé domácí péče řeší největší problémy, jako jsou nákladní pacienti nebo nepřetržitý provoz.

10 NOVÝCH NEMOCNIC

Charita ČR pečuje o třetinu všech pacientů v domácí péči. „Při zániku domácí péče by pro ně stát musel vybudovat 10 nových nemocnic pro dlouhodobě nemocné. Místo balíku peněz uvolněných na záchranu domácí péče tak bude muset stát zaplatit mnohonásobek za výstavbu a provoz nových areálů. Že ty peníze budou chybět jinde, pak pocítíme všichni,“ uvádějí autoři petice. „Chceme proto přimět politiky, aby se vážně zabývali problémem podfinancování domácí péče. Z celkového rozpočtu na zdravotnictví by šlo o 0,3 procenta. Tedy o velmi malou částku. Pro přežití domácí péče jsou ovšem tyto peníze zásadní,“ upozorňují autoři petice.