V přestavěném kostele Svaté Máří Magdalény na pražské Malé Straně udělovalo minulý týden Policejní prezídium svá ocenění. Medaili si odsud do domovského Mostu odvezla i Petra Hälbigová, která se na obvodním oddělení specializuje na řešení domácího násilí.

O tom, že má spolu s kolegy spoustu práce, svědčí smutný fakt: Ústecký kraj v tuzemsku dlouhodobě kraluje statistikám osob vykázaných kvůli násilí ze společné domácnosti.

Za řešení domácího násilí letos odměňovalo prezidium policisty vůbec poprvé. Muži a ženy zákona můžou díky institutu vykázání vstupovat do rodin s násilníkem od roku 2007. Petra Hälbigová nastoupila k policii o rok později, kdy byl institut v praxi ještě v plenkách. Zažila tak vzestupný trend, kdy počet vykázání v jejím regionu každým rokem narůstal.

„Má za úkol navázat kontakt s možnou obětí domácího násilí a přesvědčit ji ke spolupráci,“ popisuje agendu kolegyně její šéf z mosteckého obvodního oddělení Martin Rekl. Po shromáždění informací společně s kolegyní rozhodne, jestli desetidenní vykázání násilníka je nebo není vhodné. 

Napříč společností

Na konferenci, kterou minulý týden pořádal Ústecký kraj s regionálním intervenčním centrem a poradnou pro osoby ohrožené domácím násilím, experti upozornili, že domácí násilí není výjimkou ani v rodinách vysoce postavených manažerů. „Dochází k němu napříč společností, nejen u sociálně slabších,“ potvrzuje i policistka z Mostu, který je přitom pověstný jako město se sociálně vyloučenými lokalitami.

Kromě Petry Hälbigové ocenilo prezidium v nové kategorii výjimečně také civilistku, s tou se ale mostecká policistka dobře zná. Martina Vojtíšková totiž vede ústecké intervenční centrum Spirála. Její konzultanti nabízejí rodině pomoc, když policie násilníka vykáže z domácnosti.

„Oběť domácího násilí získává během vykázání agresora na 10 dní čas na přemýšlení, jak si uspořádat život. A my jí v tom pomáháme,“ popisuje práci centra Martina Vojtíšková. A upřesňuje, že v krajské Spirále s několika okresními pobočkami týrané osoby emočně podporují, poskytují jim právní servis a radí jim jak získat finanční podporu, pokud oběť s dětmi odchází od živitele rodiny.

Případně je i krátkodobě ubytují ve svých ústeckých prostorech či v bytech s regulovaným nájemným, aby si mohl samoživitel s dětmi našetřit na komerční bydlení, nebo zprostředkovávají delší pobyt v některém azylovém zařízení v regionu. Policie mezitím kontroluje, jestli násilník neporušuje vykázání. Tím by mařil úřední rozhodnutí a dopouštěl se tak trestného činu.

Někdy je deset dní na řešení dlouhodobé neuspokojivé situace v rodině málo. V tom případě může týraná osoba požádat soud o prodloužení vykázání na dalších 30 dnů až půl roku. I v tom jí pomůžou pracovníci intervenčních center, která jsou v každém kraji.

Institut vykázání přišel jako užitečná zákonná pomůcka k řešení domácího násilí až poté, co v roce 2004 trestní zákon definoval pojem týrání osoby žijící ve společném obydlí. Zásluhu na tomto mimo jiné měla expertní skupina odborníků a též policejní psycholožka Ludmila Čírtková. Ta je dnes mezi lidmi z branže brána jako „guru“ řešení domácího násilí v Česku. Jako znalkyně po celé republice vypracovává posudky pro policii ve fázi prověřování případů potenciálního domácího násilí.

Na konferenci v Ústí hovořila o svých zkušenostech ze soudních síní. Znatelná přitom byla jistá frustrace psycholožky z toho, jak se někteří ze zástupců justice, kteří neabsolvovali školení k tomuto složitému tématu, k domácímu násilí staví. „Někteří o tom skoro nic nevědí a uplatňují své vlastní předsudky,“ potvrdila po přednášce Deníku Ludmila Čírtková. Podle ní na předsudky dochází zejména v důkazní nouzi nebo v situaci, kdy stojí výpověď proti výpovědi, a vzniká tedy velký prostor pro interpretaci případu senátem.

Mezi tradované mýty patří zkratky jako „může si za to sama“, „bije ji proto, že ho provokuje“, „neodešla proto, že se jí to líbí“…

Domácí násilí je přitom specifickou kriminalitou, ke které je nutné znát kontext. „Je diametrální rozdíl, když se vyšetřuje loupežné přepadení trvající třeba tři minuty. Domácí násilí obvykle trvá dlouho, oběti o něm zpravidla dlouho mlčí, setkáváme se tu s fenomény jako disociativní paměť čili že si oběti některé věci těžko vybavují, a podobně. A to jsou všechno okolnosti, které by soudci měli znát,“ upozorňuje Ludmila Čírtková.

V celé České republice bylo v roce 2020 celkem 1 170 případů vykázání násilné osoby ze společného obydlí.

Ústecký kraj je v ČR dlouhodobě v počtech vykázání na 1. místě. 

V roce 2020 to bylo celkem 136 případů, z toho: Územní odbor PČR Děčín: 13, Chomutov 15, Litoměřice 21, Louny 35, Most 17, Teplice 8, Ústí nad Labem 27.

V celé ČR se na krajsky příslušná intervenční centra pomáhajícím obětem domácího násilí v roce 2020 obrátilo 7 082 osob. 

Na krajské intervenční centrum Spirála v Ústí n. L. se ročně s prosbou o pomoc obrací kolem 450 osob ohrožených domácím násilím. 

Kontakt na intervenční centra najdete na webech nenech.se nebo www.domaci-nasili.cz. 

V případě ohrožení života volejte Policii ČR – 158.