Dlouhé dva týdny stál přívoz v Dolním Žlebu uvázaný podél břehu. Ve středu večer se konečně dostal do své obvyklé polohy příčně k toku řeky. Provozovatel prámu totiž společně s hornožlebskými hasiči, kteří přijeli na člunu, vyměnil lano, které se před dvěma týdny utrhlo. Přívoz v Dolním Žlebu je nejsevernějším a nejníže položeným českým přívozem.

Do řeky je potřeba natáhnout 440 metrů lana, dalších 150 metrů je pro případ potřeby k dispozici přímo na prámu, pokud by jej bylo potřeba při velké vodě uvázat ke břehu. Kromě hlavního vodicího lana se o pohyb prámu po řece starají také přitahovací lana, která jsou také zakotvená do břehu.

„Musíme uříznout ty tři bójky a stáhnout je zpátky. Potom přivážeme lano a vyvezeme ho nahoru,“ popisuje provozovatel přívozu František Andrle jednomu z hasičů z Horního Žlebu, co je potřeba udělat. Jak se ale záhy ukáže, pilka na železo na odříznutí výstražných bójí nestačí. Z hasičského auta je proto třeba vzít elektrocentrálu a rozbrusku, teprve pak upevnění bójí povolí.

Výměnu vodicího lana nezastavila ani poměrně vysoká hladina Labe. Hasičský člun pomalu natahuje stovky metrů lana. „Město tentokrát pořídilo místo těžkého ocelového lana speciální nylonové námořní lano. To plave na vodě a jeho výměna je tedy jednodušší než v minulosti, kdy muselo být lano měněno za pomoci remorkéru. Tentokrát stačil malý člun a dva dobrovolní hasiči z Horního Žlebu. Město za něj zaplatilo 150 tisíc korun,“ uvedl mluvčí magistrátu Luděk Stínil.

Právě snadnější manipulaci si pochvalují i převozníci. Zatímco původní lano vážilo okolo jedné tuny, nylonové váží méně než čtvrtinu. I díky tomu stačil na jeho natažení malý hasičský člun. Povolání velkého remorkéru stálo v minulosti pokaždé desítky tisíc korun. Již po první manipulaci je tak pořízení lana ekonomicky výhodnější, to nylonové je totiž jen o třicet procent dražší než ocelové.

Nejezdící přívoz je komplikací především pro lidi mířící do Hřenska nebo dále do Německa. V době, kdy nejezdí, musí vyrazit přes Děčín, což je přibližně dvacetikilometrová zajížďka. Převážně jej ale využívají turisté, těch během letních dní přepraví až kolem stovky.

Přívoz se utrhl 1. července večer, v tu dobu byla na palubě kromě převozníka jedna cestující. „Hodil jsem kotvu, ale asi dvakrát se vyhákla. Nakonec se ale přívoz povedlo zastavit,“ popisuje dramatickou událost z prvního červencového večera, kdy se plavidlo vydalo na nekontrolovatelnou plavbu směrem do Německa. Na místo tehdy hned vyrazili hasiči, kteří cestující dostali na břeh, prám pak bylo potřeba uvázat u přístaviště na levém břehu. Podle Františka Andrleho mohou za utržení neukáznění kapitáni malých lodí. „Přejíždějí nám nad lanem, které bylo několik desítek centimetrů pod hladinou, a šrouby jej poškozují. Za bójkami, kterými je lano vyznačené, přitom nemají s lodí vůbec co dělat,“ říká Andrle. Kvůli tomu je nově lano rozděleno na dva úseky, aby se v případě poškození jeho části nemuselo vyměňovat celé více než 400 metrů dlouhé upoutání ke břehu.

Kdy se budou moci svézt na dolnožlebském přívozu první cestující, není zatím jasné. Prám má sice nové lano, ale v provozu mu brání vysoká vodní hladina. Ve čtvrtek po poledni ukazoval vodočet v Ústí nad Labem 373 centimetry, přívoz však může plout do hladiny 300 centimetrů. Při vyšších vodních stavech by totiž nemusel dosáhnout až na břeh. K této hladině se Labe ovšem ještě několik dnů nepřiblíží. Dotékají do něj totiž vody z míst, která nedávno zasáhly přívalové deště.