V nemocnicích po celém kraji slouží mimo mediků s pracovní povinností a studentů zdravotnických škol desítky dobrovolníků. Ze začátku náborů byl zájem především o lidi se zdravotnickým vzděláním a praxí. Momentálně ale nemocnice potřebují dobrovolníky i pro méně kvalifikované pozice, aby ulehčily celkově zatíženým provozům. „Ve středu jdu poprvé na odpolední směnu od 16 do 21 hodin. Podle předběžných informací bych měl vykonávat nějakou administrativní práci na oddělení klinické mikrobiologie Masarykovy nemocnice,“ potvrdil již dříve Deníku například Tomáš Kraus z Ústí nad Labem, bývalý ředitel zoo v krajském městě.

Že nemocnice začaly nabírat i dobrovolníky mimo zdravotnický personál, potvrdila jednatelka Hornické nemocnice v Bílině. „Přijali jsme deset dobrovolníků. Polovinu tvoří zdravotnický personál, druhá polovina jsou lidé, kteří například pomáhají s chodem LDN. Zajišťují pacientům kontakt s rodinou skrze korespondenci či videohovory, protože návštěvy jsou na lůžkových odděleních zakázané,“ přiblížila náplň práce dobrovolníků Andrea Abigail Nováková.

Péče o vážně nemocné s covidem. Ilustrační foto
Po pobytu na covid jednotce: Chce se mi křičet, když vidím odpírače roušek!

Pomáhat s vyřizováním telefonátů a administrativou začali dobrovolníci i v litoměřické nemocnici, zařízení zatím přijalo čtyři. Masivní nábor dobrovolníků v tomto týdnu probíhá také pod taktovkou Krajské zdravotní, která přihlášené „třídí“ podle zkušeností a hledá pro ně uplatnění. Pro nemocnice je v jejich shánění partnerem především Regionální dobrovolnické centrum pro Ústecký kraj.

„Momentálně máme registrovaných 117 dobrovolníků, kteří se připravují na dobrovolnickou činnost ve zdravotnických zařízeních,“ vypočítala vedoucí centra Lenka Vonka Černá. Tuto skupinu podle ní tvoří především lidé ve věku od 30 do 50 let. „Mladí také mají zájem a velkou chuť pomáhat. Často ale zasáhnou rodiče a dále s nimi spolupráce nepokračuje,“ vysvětlila Vonka Černá. Dobrovolníci se totiž řadí do dvou kategorií. Na ty, kteří mohou být v kontaktu s nakaženými, a na ty, kteří zůstanou v bezpečnějším provozu. „Velmi nás překvapilo, že většina zájemců se nebojí, jsou ochotní pohybovat se mezi nemocnými v plné výbavě ochranných pomůcek,“ vylíčila vedoucí centra.

Marie Špachmanová.
Je to nádherný pocit, když narazíte na vlčí stopu, září Marie Špachmanová

Přihlásit se může v podstatě každý. Dobrovolnické centrum zjišťuje motivací lidí, která by měla být pokud možno nezištná. Poté následuje proškolení. „Cílem je přivést do dobrovolnické kapacity lidi, kteří i když nemají zdravotnické vzdělání, mohou být po proškolení plně nasazeni do zdravotnického provozu,“ řekla Vonka Černá. Představa, že by například z kadeřnice po týdenním školení byla zdravotní sestra, která může podávat léky nebo obsluhovat přístroje, je samozřejmě nereálná. V dobrovolnických centrech se ale naučí, jak pečovat o pacienty na lůžku, jak je polohovat, omývat a krmit v souladu s jejich zdravotním stavem. A tak vznikají cenné minuty, kdy si může vytížený personál vydechnout.