Vysoká nezaměstnanost, nízké platy a důchody, krátká délka dožití. To všechno vyneslo Děčínu v socioekonomickém průzkumu nelichotivé padesáté místo ze 63 hodnocených měst z celé České republiky v rámci Mastercard center rozvoje. Na výzkumu se podíleli odborníci z českých vysokých škol a zaštítila jej Vysoká škola ekonomická.

Děčín sráží nezaměstnanost

Hůře než Děčín dopadl pouze Most, kterému výzkumníci přisoudili ještě o tři místa horší pozici.

„Děčín sráží především naděje na délku dožití a nezaměstnanost. O umístění se zasloužily také poměrně nízké důchody, což ale zcela koresponduje s nízkými platy v Děčíně. To jsou prostě tvrdá fakta, žádné dojmy nebo pocity,” říká René Wokoun z ústecké univerzity, který se na výzkumu podílel.
Podle jeho slov Děčín ale nijak nevyčnívá z průměru měst Ústeckého kraje.

„Děčín je ve větší skupině severočeských měst, jako je Litvínov, Chomutov nebo Most. Bodové odstupy těchto měst nejsou příliš velké,” doplnil Wokoun. Podle jeho názoru by mohly výsledky výzkumu Děčínu a podobným městům pomoci. Mohla by tak totiž vzrůst šance na získání účelových dotací.
Umístění Děčína v žebříčku není pro magistrát velkým překvapením.

„Pro nás to nic nového není. Je to naprosto logické. U nás je vysoká nezaměstnanost, z toho pramení špatná sociální situace lidí ve městě,” říká děčínský radní odpovědný za rozvoj města - Vlastimil Pažourek, podle nějž je třeba dělat systémové změny, které by pomohly řešit tyto problémy v celé republice. Města mají totiž podle Pažourka poměrně omezené možnosti.

Podobný názor má také primátor František Pelant.

„Od zaměstnanosti se odvíjí celkový rozvoj města. Takže jsem podobné umístění Děčína v tomto žebříčku očekával,” říká.

Vysokoškoláci: Nedostatkové zboží

Se zaměstnaností souvisí také odliv kvalifikovaných a vzdělaných lidí.

„Vidím problém dostat zpátky do Děčína vysokoškoláky, protože zde nemají pořádné uplatnění. Navíc v Děčíně je snad nejvyšší koncentrace obchodních center v centru města, a to je o spotřebě. Na druhou stranu tu nevidím mnoho míst, kde se nevytváří přidaná hodnota. Podle mne je potřeba přivést do města investory, kteří by zde investovali a dali lidem smysluplnou práci,” říká Milan Schwarz z Děčína, který má dlouholeté zkušenosti ze strojírenského průmyslu.

Děčín byl do průzkumu zahrnut ve všech čtyřech ročnících. V roce 2008, kdy se hodnotila zhodnocení intervencí veřejného sektoru, ekonomická stabilita, investiční atraktivita, finanční toky, business centra, technologická vyspělost a kvalita života, obsadil Děčín 17. místo z 24 vybraných měst.

Špatná zpráva: Děčín se zhoršuje

O rok později byl Děčín devatenáctý při srovnání socioekonomické situace a osmnáctý při porovnání investiční atraktivnosti 24 měst.
Loni pak byl Děčín na 27. místě z padesátky hodnocených měst při hodnocení kvality života. Do letošního výzkumu byla zahrnuta všechna města nad dvacet tisíc obyvatel.

A co vy? Jak se vám v Děčíně žije? Napiše nám to!