Cyklisté kličkující mezi auty, nervózní troubení řidičů. Tak to mnohdy vypadá na oblíbené cyklostezce mezi Děčínem a státní hranicí s Německem u Dolního Žlebu. Část cyklostezky totiž vede po úzké silnici, kde mají problém se vyhnout dvě protijedoucí auta. Dochází tu tak k nebezpečným okamžikům.

Cyklostezky vinoucí se údolími řek jsou jedním z největších lákadel, na které turisty lákají místní samosprávy. Ať již kraj nebo přímo Děčín. Podle lidí žijících v Dolním Žlebu podél Labské cyklostezky, po které ročně projedou desítky tisíc cyklistů a bruslařů, chybí dostatečná infrastruktura.

Nebezpečí

Cyklisté se musí totiž navzájem s řidiči vyhýbat na úzké silnici, která od počátku 90. let spojuje Dolní Žleb s centrem Děčína.

„Za krátkých sedm let, co zde bydlíme, vnímám nárůst počtu cyklistů na této silnici. Dochází zde k poměrně častým střetům mezi cyklisty nebo bruslaři a řidiči. Naštěstí zatím jen slovním," říká Pavel Randák z Dolního Žlebu.

Ten vidí jako nejproblematičtější úsek právě z Dolního Žlebu do nedaleké Čertovy Vody, kde vede cyklostezka po silnici. Problémy nastávají především tehdy, pokud po stezce jede větší skupina cyklistů.

„Nejedná se mi o vyhnání cyklistů z cyklotrasy, kteří mají na cestu stejné právo jako auta, ale jde mi především 
o reklamu, která jich sem bez potřebné infrastruktury žene čím dál tím víc. Reklamní kampaně vedou jak soukromé subjekty, tak veřejné instituce jako děčínský magistrát nebo krajský úřad," dodává Randák s tím, že bez potřebné infrastruktury je tato lokalita pro takový nápor turistů nevhodná.

Nejsou peníze

Řešením by tak mohlo být například rozšíření silnice. Jenže toho se místní ani turisté 
v dohledné době zřejmě jen tak nedočkají.

„V současné době město neuvažuje o rozšíření této komunikace, protože by bylo technicky i finančně náročné.
Z jedné strany je řeka Labe, část úseku je také u tělesa dráhy," říká Romana Silvarová z kanceláře děčínského primátora Františka Pelanta.

Navíc úsek mezi Čertovou vodou a Dolním Žlebem není klasickou cyklostezkou, ale cyklotrasou.

„Na té platí zákon o provozu na pozemních komunikacích. Je nutné, aby všichni účastníci provozu byli vůči sobě ohleduplní a pohybovali se zde opatrně," dodává Silvarová.

Město se snaží snížit počet aut projíždějících po stezce permanentkami na přívoz 
v Dolním Žlebu. Ten je ale závislý na hladině řeky a pokud je příliš nízká, nemůže jezdit. To se stává pravidelně několikrát do roka.

Labská cyklostezka patří 
k těm nejoblíbenějším na obou stranách hranice. Od roku 2013 má Ústecký kraj, který její budování na českém území financoval, přesná čísla o pohybu návštěvníků na této cyklostezce.

Během loňského roku nechal ústecký krajský úřad nainstalovat na Labskou cyklostezku tři sčítače. Jeden 
z nich je v Děčíně v Křešicích. Od dubna do konce roku kolem něj prošlo 79 247 lidí, z toho přibližně čtvrtina připadla na pěší. Proti vodě jich prošlo 9 674, po proudu Labe pak 10 487.

Celkem zaznamenaly tři sčítače Labské cyklostezky
v Ústeckém kraji přibližně 185 tisíc průchodů.

Sčítač je umístěn v uzamykatelném kovovém sloupku 
s dřevěným krytem. Pomocí pyroelektrického čidla, které snímá tepelné záření lidského těla, jsou sčítáni všichni, kdo kolem projdou či projedou. Sčítání probíhá naprosto anonymně.

Před tímto sloupkem je 
v povrchu stezky zabudována indukční smyčka, která umožňuje prostřednictvím elektromagnetických impulzů rozlišit cyklisty od pěších 
a bruslařů.