Na některých místech na Šluknovsku se turisté nepodívají do lesů až do konce dubna. Radnice v Rumburku a ve Varnsdorfu prodloužily na žádost státních lesů zákaz vstupu.

První omezení vstupu do lesů vydaly radnice na konci října, platit měly do konce ledna. Jenže už před měsícem avizovaly Lesy ČR, že budou žádat o prodloužení zákazů. „Ve všech katastrech pověřených obcí Rumburk, Varnsdorf, Děčín a Nový Bor je zákaz vstupu a budeme žádat státní správu o prodloužení termínu do konce dubna,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová ještě před ničivou vichřicí, která přišla v lednu.

Po lednové kalamitě přibyly v lesích další tisíce kubíků popadaného dřeva, jen v národním parku to je více než 7000 metrů krychlových. Na jejich odstranění se bude pracovat nejméně do léta. „Situace tak veřejnosti stále neumožňuje bezpečný pohyb po lesích, proto Rada města Varnsdorf vydala další nařízení, které zakazuje zákaz vstupu do lesů do 31. března letošního roku,“ uvedl mluvčí varnsdorfské radnice Tomáš Secký s tím, že zákaz má dvě výjimky.

Tou první je Tolštejnská cesta od Tolštejna na nádraží Jedlová. Druhou cestou, kterou je možné projít, je trasa vedoucí na vrchol Jedlové.

Rumburská radnice vydala dokonce hned tři zákazy vstupu do lesů. Každý s jinou dobou platnosti. „Na území Dolní Poustevny, Doubice, Jiříkova, Krásné Lípy, Lipové, Lobendavy, Mikulášovic, Starých Křečan, Šluknova, Velkého Šenova a Vilémova platí zákaz až do konce dubna,“ vyjmenoval mluvčí rumburské radnice Luděk Stínil obce nejvíce postižené řáděním silného větru.

Turisté se tak nepodívají na oblíbená místa v národním parku České Švýcarsko, k jejichž návštěvě mírná zima láká. Tam je ale zákaz výrazně kratší. Na značených stezkách platí jen do konce února.

Do konce března pak lidé nesmí vstupovat v národním parku mimo značené turistické trasy.

„Třetí zákaz vstupů platí pro lesy ve vlastnictví obcí Lobendava, Vilémov, Velký Šenov, Dolní Poustevna, Šluknov a Rumburk. Také ten platí do konce března,“ dodal Stínil.

Dvě krátce po sobě jdoucí vichřice nadělaly problémy především lesákům. Ti totiž musí dostat z lesů mnoho desítek tisíc metrů krychlových popadaného dřeva. Jen v národním parku to je 16 tisíc kubíků.

DŘEVO MUSÍ PRYČ

Státní lesy odhadly škody po říjnové vichřici na Šluknovsku na 55 tisíc kubíků. Větrnou kalamitou byly většinou zasažené smrkové lesy, které jsou velmi atraktivní pro podkorní škůdce. Například kůrovce.

„Popadané dřevo je nutné z lesů dostat dříve, než se hmyz začne množit, tedy ideálně do konce zimy. Proto je nutné počítat také se zvýšeným pohybem lesnické techniky na cestách v národním parku,“ varoval před možnými problémy při toulkách národním parkem mluvčí jeho správy Tomáš Salov.

Říjnová vichřice doslova zasypala stromy vyhledávanou cestu Kyjovským údolím, ta lednová pak uzavřela například cestu vedoucí na Tokáň.

Letošní mírná zima ale lesníkům příliš nepřeje. Vzhledem k tomu, že jsou lesní cesty rozmáčené a rozměklé, napáchá na nich těžká technika, kterou lesáci používají, poměrně značné škody. „Po dokončení lesnických prací veškeré cesty opět opravíme tak, aby je mohli využívat i turisté,“ doplnil Salov.