Rejdaři se větší část roku potýkají na labské vodní cestě se špatnými plavebními podmínkami. Vytrvalý déšť a zvyšující se hladina Labe, která se v noci ze čtvrtka na pátek blížila k hranici tři a půl metru, by proto mohly lodní dopravě prospět.

„Bohužel, zřejmě půjde jen o přechodné navýšení vodních stavů. Na tyto krátkodobé výkyvy se nedá obchodně reagovat ze dne na den, protože objednavatelé své přepravy zboží přece jen plánují s určitým předstihem. Takže o nějakém okamžitém zlepšení bilance se dá těžko hovořit,“ zhodnotil nastalou situaci ředitel Československé plavby labské Děčín Milan Raba. Provozovatelé lodní dopravy by potřebovali dlouhodobější zvýšení vodních stavů.

„Pak bychom mohli i počítat s efektivnějšími přepravami,“ dodal šéf děčínského rejdařství. To má na labské vodní cestě a zahraničních vodních tocích okolo čtyřiceti plavidel.

„Dosud některé lodě doplouvaly do republiky s odlehčenými náklady a i tak měly lodní posádky nemalé problémy do českých přístavů doplout. Zvýšené vodní stavy by tedy po určitou dobu mohly umožnit efektivnější využití kapacit plavidel,“ poznamenal dispečer lodního provozu akciové společnosti ČSPL Petr Čermák.

„Vydatné srážky by nám víc pomohly na jaře, kdy jsme i pociťovali na polích i lukách nedostatek vláhy.“
zemědělec Ladislav Opat

Momentálně do České republiky lodě přepravují zejména sojové šroty a strojírenské výrobky.
„Jsou to zejména technologické celky jako lisy a další zařízení. V opačné relaci, tedy na vývozu z Česka, míří k zahraničním zákazníkům především náklady železného šrotu. Později, po ukončení sklizně, k nim přibude vývoz obilí, což je v posledních letech takový tradiční exportní artikl na labské vodní cestě,“ dodal dispečer.

Zatímco rejdaři díky přílivu vody do Labe živí naději na zlepšení plavebních podmínek, deštivé počasí začíná stále více trápit zemědělce.
„Ty vydatné srážky by nám víc pomohly na jaře, kdy jsme i pociťovali na polích i lukách nedostatek vláhy. Sklizeň obilí ještě tolik nespěchá, s jejím začátkem jsme počítali až tak za deset dnů či dva týdny. Starosti máme se sečením a sušením travních porostů a přípravou dostatečného množství krmiva pro skot na zimu. Pokud by deštivé počasí trvalo déle, hrozba ztrát na úrodě by se zvyšovala,“ tvrdil malšovický zemědělec Ladislav Opat.