To, čeho se odborníci obávali několik let, se na konci loňského roku stalo skutečností. Počet obyvatel Děčína klesl pod hranici padesáti tisíc lidí. Město kvůli tomu může přijít o nemalé peníze. Jednou z hlavních příčin odchodu lidí z Děčína je nedostatek práce.

Děčínská radnice si je poklesu obyvatel vědoma.

„Snažíme se, aby prostředí ve městě bylo k jeho obyvatelům přátelské. Hledáme nové investory, abychom zvýšili trh práce," přibližuje možnosti radnice  mluvčí města Markéta Lakomá.

Pod 50 tisíc

Přesně 49 787 obyvatel měl Děčín k poslednímu dni loňského roku. Podle nejnovějších statistických údajů ale Děčín spadl pod padesátitisícovou hranici již na počátku loňského roku, kdy ve městě žilo 49 880 lidí. Za rok tak ubylo dalších 93 lidí.

Zpracování oficiálních statistik Českého statistického úřadu ale trvá řadu měsíců, proto jsou tato čísla k dispozici až nyní.

Během loňska se v Děčíně narodilo 507 miminek a 541 lidí zemřelo. Negativní bilanci má Děčín také v počtu přistěhovaných a odstěhovaných obyvatel. Z města odešlo 1 013 lidí, opačným směrem se stěhovalo 954 lidí.

Poměrně často se lidé stěhovali v rámci města. Téměř desetina jeho obyvatel se totiž přestěhovala z jednoho místa Děčína na jiné – přesně 4 347.

Méně peněz

Pokles počtu obyvatel se podepíše především na městské pokladně. Když Děčínský deník na toto nebezpečí před časem upozornil, odhadoval děčínský primátor František Pelant možný propad příjmů městského rozpočtu na deset milionů korun. Dopad ale nakonec nejspíš nebude tak vysoký.

„Pro zmírnění dopadu snížení počtu obyvatel pod určitou velikostní kategorii, 
v případě města Děčín pokles pod 50 000 obyvatel, je stanoveno kritérium takzvaných postupných přechodů. Orientační finanční dopad je asi 2,3 milionu korun ročně postupným průměrným snižováním počtu obyvatel asi o 200 ročně," vysvětluje Markéta Lakomá.

Města jsou zařazena do jednotlivých kategorií podle počtu obyvatel.

„Obcím jsou převáděny výnosy vybraných daní na základě propočtu procentního podílu na celostátním hrubém výnosu vybraných daní. Pro propočet tohoto podílu je stanoveno více kritérií, jednak poměr počtu obyvatel obce 
k počtu obyvatel všech obcí, dále výměra katastrálního území obce, počet dětí ve školkách a ve školách," dodává Lakomá.

Nižší příjem do kasy by se dotkl i výdajů. Pokud by totiž nebyl propad daňových příjmů kompenzován z jiných zdrojů, muselo by město sáhnout k dalšímu nepopulárnímu škrtání.

Očekávaný propad odpovídá například roční dotaci 
z rozpočtu města na jednu mateřskou školku.

Spojení? Ne?

O tom, že by došlo ke spojení Děčína s některou z okolních obcí, a tím i navýšení počtu obyvatel, ale vedení města neuvažuje.

Před několika lety se přitom mluvilo o možném spojení Děčína s Dobrnou, která leží nedaleko Děčína.
Sloučení dokonce doporučoval tehdejší hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Vedení Dobrné ale takovou možnost odmítlo a během několika let se z nejhorších finančních problémů obec dostala.

Jedním z důvodů, proč Děčínu klesá počet obyvatel, je nedostatek práce.

Vysoká nezaměstnanost nejen v samotném Děčíně, ale prakticky v celém okrese, nutí lidi k dojíždění do jiných měst, například do Ústí nad Labem, nebo ke stěhování, třeba do Prahy.

„Nemohla jsem najít v Děčíně práci, tak jsem se přestěhovala do Prahy. Pronajala jsem si tu byt s kamarádkou, dělíme se o nájem. Tady práce je," říká Zuzana z Děčína. Není jediná 
– řada lidí z Děčína do Prahy dokonce za prací  dojíždí.

Vývoj počtu obyvatel Děčína
1869 - 17.492
1880 - 22.846
1900 - 37.617
1921 - 50.010
1930 - 55.925
1950 - 42.563
1970 - 50.301
1980 - 53.207
1991 - 53.899
2001 - 52.506
2013 - 49.787
Zdroj: Český statistický úřad, Magistrát města Děčín