Více než čtyři tisíce historických knih se po desítkách let vrací na děčínský zámek. Návštěvníci si je budou moci poprvé prohlédnout na konci června, zámek je vystaví v replikách dobových knihoven.
Tisíce svazků, z nichž nejstarší pochází z poloviny 16. století, nebylo možné vystavit v běžných regálech. Vystavené budou ve zdobených dřevěných knihovnách a stanou se součástí jednoho z prohlídkových okruhů.
„Hlavním požadavkem je provzdušnění. Takže knihovna má zadní stěnu plátěnou a přední tvoří mřížky,“ vysvětluje před rostoucími knihovnami Petr Mašek, vedoucí oddělení zámeckých knihoven Národního muzea. Právě z jeho sbírek díla pocházejí. Repliky knihovny nechal zámek vyrobit u truhláře v Rumburku. Město, kterému zámek patří, je zaplatilo z evropské dotace.

Na děčínský zámek se vrací pouze část původní Thunské knihovny. Ta měla ve své vrcholné době až 80 tisíc svazků a zabírala největší sál děčínského zámku.
„Zajímavostí je, že tato knihovna sloužila jako veřejná. Mohl do ní přijít kdokoliv z tehdejších obyvatel města a studovat,“ připomíná jednu z neobvyklostí původní bibliotéky ředitelka zámku Iveta Krupičková. Nově budou svazky vystavené v místnosti, která původně sloužila jako příruční knihovna.
Když na začátku 30. let 20. století opouštěli Thunové děčínský zámek, vzali si s sebou jen část knih. Jejich sbírka byla tak rozsáhlá, že ji tehdy nikdo nekoupil, a tak se jednotlivé výtisky rozprodávaly například po antikvariátech. Na zámku byla přitom řada prvotisků, tedy knih vytištěných od vynálezu knihtisku nejpozději do konce 15. století. Jejich ceny se dnes pohybují v desítkách tisíc eur.

Knihy, které budou nově vystavené, byly dlouhé roky uložené v depozitáři Národního muzea, a to konkrétně na zámku v Benešově nad Ploučnicí. Sbírky v Děčíně by se ale postupně mohly rozšiřovat. Zámek totiž stále pátrá po dílech, která byla v původní knihovně.
„Je to trošku detektivní práce. Pátrání po nich je těžké, někdy je možné vycházet z otevřených zdrojů. Snažíme se sledovat výsledky aukcí, je to spousta práce,“ přibližuje hledání kurátor František Šuman.
Do aukcí se ale zámek příliš nezapojuje. Jednak jsou ceny knih mimo jeho finanční možnosti a jsou také, jak podotýká Šuman, expozičně nevděčné.
„Je to jen hřbet. A když se otevřou, tak jsou poměrně hodně citlivé na světlo,“ připomíná problémy s vystavováním stovky let starých výtisků kurátor zámeckých sbírek.
Thunové sbírali nejen vzácné knihy, ale i ve své době běžné tisky. „Chtěli o všem všechno vědět, takže shromažďovali v knihách neuvěřitelné množství informací,“ dodává Šuman.
