„Byla to špatná kvalita materiálu, navíc to bylo špatně udělané. Je tam 25 let a ten materiál je už dožilý," říká ředitelka děčínského zámku Iveta Krupičková.

Že není se střechou něco v pořádku je patrné již dlouhé roky. Na mnoha místech jsou vidět tmavé skvrny.

„Hlídáme to, pokud najdeme prostor, kde to protéká, tak se to opravuje. A když je nejhůře, třeba při prudkých deštích, tak tam jsou i nějaké nádoby. Zatím se nestalo, že by voda napáchala nějakou zásadní škodu. Tomu ale chceme předejít," dodává Krupičková.

Město proto střechu postupně opravuje, hotové jsou nyní přibližně dvě pětiny. Jedná se přitom o tisíce metrů čtverečních tašek. Jen po obvodu měří děčínský zámek ve špičce střechy více než 300 metrů. Oprava střechy tak ještě vyjde na miliony korun.

Šablonovou střešní krytinu tak postupně nahrazují pálené tašky. Mizí také vikýře, které na střechu zámku nepatří a nahrazují je okna zvaná volská oka.

„Střechu je potřeba dodělat nad západním, severním a také částí východního křídla," popisuje Iveta Krupičková, kde všude je střechu ještě potřeba postupně vyměnit.

Zakázka za 700 tisíc bez výběrového řízení

Děčínská radnice nedávno zadala zakázku na zpracování projektové dokumentace na opravu další části střechy. Za dokumentaci město zaplatí téměř 700 tisíc korun. Dokumentaci má vytvořit děčínský architekt Vlastimil Stránský.

Přestože se jedná o takto poměrně vysokou částku, nerozhodlo o jejím tvůrci výběrové řízení. Město přitom běžně pořádá výběrová řízení i u zakázek pod 100 tisíc korun.

„Dokumentace k již opravené části střechy byla vypracována Vlastimilem Stránským, navazující dokumentace by měla odpovídat původní konstrukci střechy, na střeše by měly být zachovány původní vikýře, volská oka, klempířské a jiné prvky. Vypracováním pokračující dokumentace na opravu střechy původním zpracovatelem by byla zachována kontinuita a rukopis střechy," vysvětluje mluvčí magistrátu Markéta Lakomá, proč magistrát neudělal na zhotovitele projektové dokumentace výběrové řízení.

Do zámku již natekly stovky milionů

Děčínský zámek procházel v posledních téměř třiceti letech náročnou a nákladnou rekonstrukcí. Po odchodu Rudé armády, která se na něm usadila po okupaci v roce 1968, byl v dezolátním stavu.

O tom, jak jej armáda zdevastovala, se v březnu 1991 přesvědčily tisíce obyvatel Děčína, kteří využili možnosti si opuštěný zámek po letech prohlédnout.

Na místě dnešního zámku stálo dřevěné hradiště už koncem 10. století. Po mnoha přestavbách získala budova současnou podobu po přestavbách v 17. století a na přelomu 18. a 19. století zásluhou hraběcího rodu Thun-Hohenstein. Od roku 1932 byla historie děčínského zámku spojená s vojskem, postupně se tam vystřídala československá, německá, československá lidová a od roku 1968 sovětská armáda.

Ta začala zámek opouštět v roce 1990. Nejprve své prostory v hlavní zámecké budově opustil 45. průzkumný prapor. V lednu 1991 ho následovala většina příslušníků 386. zdravotnického praporu. Oficiálně opustil poslední sovětský voják Děčín 14. března 1991.

Následně zámek přešel do městských rukou. Jako první byla opravena jeho část, kde dnes sídlí archiv a muzeum. V následujících letech pak postupovaly opravy zámecké budovy tak, až se je podařilo v roce 2012 zcela dokončit. Později město ještě nechalo uvést do původní podoby zámecké nádvoří nebo opravit vinné sklepy, které jsou pod ním.

Během dlouhých let město do zámku investovalo více než 800 milionů korun. Takovou částku by si ale nemohlo dovolit ze svého, drtivou část nákladů na rekonstrukci nejvýraznější památky regionu tak Děčín získal z dotací.

Zpočátku to byly dotace ze státního rozpočtu, později pak Děčín získal stovky milionů korun z Regionálního operačního programu Severozápad.

Přes tak velké investice ale opravy rozsáhlého zámeckého areálu nekončí. Opravit je potřeba například unikátní barokní Dlouhou jízdu, jedinou přístupovou silnici na zámek.

Zámek dnes nabízí několik tras, které provedou návštěvníky nejen samotným zámkem, ale také chodbou spojující Růžovou zahradu s kostelem Povýšení svatého Kříže.