„O tomto víkendu probíhá naháňka černé zvěře v obecním lese. Směr Františkov – Terezínské údolí - Benešov-Heřmanov,“ varoval před minulým víkendem obecní Facebook ve Františkově nad Ploučnicí. Podobná hlášení nejsou v současné době výjimečná, naháňky pořádají myslivci v celém okrese.

Jak ale přiznává předseda okresní myslivecké komise Robert Mareš, je to rok od roku těžší práce. „Prasata jsou velmi chytrá zvířata, která jsou navíc prakticky neustále štvaná. Obrovským problémem je také to, že řada mysliveckých sdružení má svůj rajón až do intravilánu obcí,“ řekl Mareš. V lesích na okrajích měst se totiž pohybuje řada lidi, ať to jsou lidé na procházkách, běžci nebo pejskaři. Pro myslivce by pak bylo neúměrně rizikové vyrazit do takových lesů na lov. V těchto místech mají navíc prasata často dostatek potravy. Ať je to v zahrádkářských koloniích, kde mají dostatek ovoce, nebo v okolí popelnic, kde lidé nechávají vyhozené jídlo, kterým divočáci nepohrdnou.

Nemalé starosti myslivcům dělá i proměna zemědělské krajiny. Tu před desítkami let ještě rozdělovaly remízky a lesíky na menší pole. Dnes jsou rozorané a z políček jsou obrovské lány mající rozlohu i desítek hektarů.

Takové lány jsou pro štětináče ideálním úkrytem, ze kterého nemusí celé dny vyjít a zároveň zde netrpí hladem. Mnohdy mají na polích natolik příhodné podmínky, že se zde dokonce i rozmnožují.

Předseda myslivecké komise přiznává, že prasata jsou přemnožená. Například po válce jich myslivci podle jeho slov v celé zemi zastřelili tisícovku, nyní je to okolo 200 tisíc ročně. Také to svědčí o tom, že jich je v lesích výrazně více než dříve.

Agresivní divoká prasata

Problémem je podle Roberta Mareše i stoupající agresivita divokých prasat. „Často to odnášejí lovečtí psi, kteří je vyhánějí z houštin. Dříve se stalo jednou za čas, že byl některý ze psů zraněný. Nyní je to docela běžná záležitost, že musí hned na šití,“ vysvětlil Mareš.

Divočáci jsou zvířata žijící především nočním životem. Dříve je bylo možné chytit také za rozbřesku, ale v posledních letech to je téměř nemožné. Prasata se totiž naučila, že se světlem přichází nebezpečí. Předpisy dovolují lovit i za pomoci nočního vidění nebo termokamer. Jenže ty jsou nákladné. Nejlevější oktovizory vyjdou na přibližně 20 tisíc, slušné termokamery pak stojí až o 50 tisíc více.

Myslivci by také ocenili, kdyby jim více pomáhal stát. Například během epidemie moru prasat na východě Moravy platil tisíc korun za každý odstřelený kus. To by se brzy mohlo týkat i severu Čech, protože jej veterináři zaregistrovali v Polsku, 120 kilometrů od hranic. Pokud by se dostal mor do regionu, znamenalo by to výrazné snížení počtu prasat. „Ale umíte si spočítat, o jak obrovskou částku by se jednalo v případě 200 tisíc kusů v celé republice? Na to ministerstvo zemědělství ve svém rozpočtu nemá peníze,“ dodal Mareš.