Objevovat neznámé kapitoly z dějin regionu mohou fanoušci děčínského muzea na sociálních sítích. Od vyprávění o historických událostech přímo v Děčíně až po ty, které nejsou na první pohled s regionem spojené. Například o námořní plavbě.

Děčínské oblastní muzeum začalo s virtuálními prohlídkami na jaře při první vlně koronavirové epidemie a nepřetržitě v nich pokračuje. Stejně jako ostatní podobné instituce nesmí mít ani muzeum kvůli vládním nařízením otevřeno. „Například minulý týden jsme dávali sérii téměř 130 starých fotografií hradu Tolštejn, z toho byli lidé nadšeni. Nyní připravujeme příspěvek týkající se historie pití rumu v Čechách,“ uvedl ředitel oblastního muzea Vlastimil Pažourek.

Jeden z příspěvků pak krátce před uzavřením kulturních institucí lákal na exponát měsíce, kterým se staly salutní moždíře nalezené při rekonstrukci glorietu v Růžové zahradě. Milovníci historie si tak mohou slavnostní děla pocházející ze 17. století do všech detailů prohlédnout alespoň virtuálně. Téměř sedm desítek sdílení a tisíce zobrazení pak měly fotografie z historie děčínských kin.

V muzeu si úspěšnost virtuálních prohlídek pochvalují. Na Facebooku se počet jeho fanoušků zvedl na téměř dvojnásobek z jarních 1500 na současných více než 2700. Toto číslo navíc neustále poměrně rychle stoupá. Podle Pažourka se jedná o nárůst, který by za běžné situace trval několik let. I proto ve virtuálních prohlídkách pokračovali přes léto, aby si fanoušky udrželi. Také díky tomu se děčínské muzeum dostalo mezi dvacítku nejsledovanějších muzeí v ČR.

Velmi oblíbené na jaře byly také téměř detektivní příspěvky ředitele děčínského státního okresního archivu Jana Němce, který zveřejňoval případy více či méně známých děčínských hospod, jež navštívili zloději. V archivu mají totiž spisy bývalé Veřejné bezpečnosti, ze kterých do svých příspěvků na sociálních sítích čerpal. „Na jaře jsem zveřejňoval příspěvky, aby lidé při lock-downu měli doma co číst. Už tehdy jsem slíbil, že pokud na uzavření země znovu dojde, vrátím se i k podobným příběhům,“ řekl Jan Němec s tím, že tentokrát by se nezaměřil na Děčín, ale na Šluknovský výběžek.

Čas na koncepci

Kromě psaní facebookových statusů o historii regionu mají v děčínském muzeu stále dost práce. A to i přesto, že jim odpadla řada akcí, které měli na letošní podzim naplánované. Odložit museli například několik přednášek, které se měly uskutečnit po vyhlášení mimořádných vládních opatření. „Připravuji novou koncepci muzea, které se tak nyní mohu naplno věnovat,“ hledá pozitiva na současné situaci ředitel muzea Pažourek.

Rušno je také v přízemí bývalého loveckého zámečku, kde nyní pracují zedníci a elektrikáři. Ti dokončují výstavní prostory, kde by měla být nová expozice věnující se Podmoklům. Tedy jednomu z měst, ze kterých vznikl dnešní Děčín. Jak přesně bude výstava mapující vývoj významné části města vypadat, zatím není jasné, její budoucí podoba se teprve připravuje. První návštěvníci by ji mohli vidět už příští rok. „Jednou z možností je, že by se výstava otevřela více do prostoru, že by vyšla z muzea,“ přiblížil jednu z cest Vlastimil Pažourek. Drobné segmenty výstavy by pak byly různě rozmístěné po Podmoklech, například v kavárnách nebo jiných podobných volně přístupných prostorech.

Přesná podoba i čas otevření podmokelské expozice, která bude první svého druhu, však bude záviset na tom, kolik peněz dostane muzeum od svého zřizovatele, jímž je kraj. Ten letos kvůli obřím propadům v příjmech zapříčiněných koronavirovou krizí stáhl už desítky milionů korun, které měly jednotlivé příspěvkové organizace na svých účtech.