Ta od loňského jara vzrostla více než dvacetinásobně, to podle druhu PRIBORu. Oproti tomu města, která si půjčovala peníze za fixní úroky, se nemusí zvýšených splátek obávat. Otřesy ekonomiky a s tím spojené růsty sazeb ale nebylo možné předvídat.

Některá města se tak dostávají do podobné situace jako rodiny, které neměly fixovanou hypotéku. I těm kvůli rostoucím úrokovým sazbám, které Česká národní banka zvedla z 0,25 na 5,75 procenta. S rostoucími úrokovými mírami se musí potýkat například Děčín, který si loni vzal úvěr ve výši 150 milionů korun za velmi výhodných podmínek.

Roční úroky se v době uzavření pohybovaly pod půl procentem. „V roce 2021, kdy město úvěr přijímalo, byla sazba 3M PRIBOR 0,36 %, nyní sazba dosahuje výše 6,02 %. Letos jsme spláceli přibližně půl milionu korun měsíčně, za první čtyři měsíce jsme uhradili na úrocích 1,9 milionu korun,“ uvedl mluvčí děčínského magistrátu Luděk Stínil. Již letos tak město zaplatí o nejméně pět až sedm milionů víc, než kolik při uzavírání úvěru čekalo. Kolik přesně to bude ale není nyní možné odhadnout, protože nyní nejsou známé sazby PRIBOR do konce roku. „Přestože jsme úvěr vyčerpali, tyto finanční prostředky jsme zatím všechny neutratili, protože některé plánované investice města se opožďují. To znamená, že část finančních prostředků z úvěru máme nyní uložené, a máme z nich výnos. Díky tomu se snižují náklady na úvěr,“ doplnil Stínil s tím, že zároveň klesá dlužená částka bance a tím se úroky počítají z nižší jistiny.

Rostoucí úrokové sazby budou znamenat zářez také pro krajskou pokladnu. Ten má od základní sazby PRIBOR odvozený úvěrový rámec na 600 milionů korun a část investičního úvěru ve výši 750 milionů korun, který má hejtmanství vyčerpat do konce letošního roku. „Při aktuálním negativním vývoji úrokových sazeb je dopad na rozpočet kraje navázáný na růst úrokových sazeb. Tak jako banky nedokáží odhadnout další vývoj, nelze aktuálně vypočítat finanční dopady z titulu splácení úroků z úvěrů do doby splatnosti úvěru, to je rok 2031 a 2033,“ uvedla mluvčí hejtmanství Magdaléna Fraňková.

Zatímco loni na začátku roku se měsíční PRIBOR, na který jsou krajské úvěry navázané, pohyboval okolo 0,3 procenta, letos v dubnu to bylo přes pět procent. To znamená za každých sto milionů nesplacené jistiny nárůst splátek o téměř pět milionů korun. V měsíčních sazbách se přitom ještě nepromítlo nedávné zvýšení základní úrokové míry Českou národní bankou na 5,75 %. I tak je hluboce pod inflací, která se pohybuje již okolo 14 procent.

V letošním roce by kraj měl uhradit úroky 36 milionů korun. Podle rozpočtového výhledu by to v roce 2023 mělo 51 milionů, v roce 2024 49 a v roce 2025 46. Výhled ale nepočítal s raketovým růstem úrokových sazeb. Předpokládaný pokles splátek úroků je daný tím, že se bude v průběhu let díky splácení snižovat tak jistina, ze kterých jsou vypočítávány.

Oproti tomu Česká Kamenice, která má několik úvěrů, může i pro příští roky počítat se stejnými splátkami. Má je totiž fixované. „Půjčili jsme si například na opravu několika bytových domů, což splácíme z vybraného nájemného. Nebo na rekonstrukci bývalé spořitelny. U těch úvěrů máme pevné úroky lehce přes jedno procento,“ uvedl kamenický starosta Jan Papajanovský.

PRIBOR (PRague InterBank Offered Rate) je odhad úrokové sazby, za kterou by byla referenční banka ochotna poskytnout depozitum jiné bance na mezibankovním trhu. PRIBOR každý pracovní den počítá (fixuje) agentura Reuters pro Financial Markets Association of the Czech Republic jako průměr z indikativních kotací referenčních bank. ČNB tuto sazbu nestanovuje ani negarantuje. 
Zdroj: ČNB