Adrenalin, fyzickou námahu či parádní výhled na část Děčína – to vše nabízí železná stezka ve skále, která byla ve čtvrtek slavnostně uvedena do provozu.

Autorem stezky je horolezec Karel Bělina.

„Já jsem tyto stezky už stavěl, takže vím, jak na to. Věděl jsem, do čeho jdu. Skála také prošla zkouškou zátěže, stezka je bezpečná. Myslím, že to bude pro lidi v Děčíně přínos," říká s tím, že pokud člověk nespěchá, cesta nahoru na Pastýřskou stěnu trvá hodinu. Vrátit se zpět dolů nejde, stezka je totiž jednosměrná.

Ovšem ten, kdo se chce pustit nahoru, musí být dobře vybaven. Měl by mít mimo jiné dobré boty, přilbu, rukavice, sedák a ferratový set. Celková výška stěny je 95 metrů, délka trasy od 150 do 170 metrů.

„Může tu lézt každý, kdo má zkušenosti. Otvírací doba tu není, akorát se nesmí lézt za deště a bouřky, protože je tam hodně železa. A také se nesmí lézt v noci," varuje Bělina a vzkazuje lidem, kteří nejsou po těchto stezkách zvyklí lézt, že by s sebou mít průvodce. Na stezku nesmí také děti do osmnácti let; pokud chtějí lézt, tak pouze v doprovodu dospělé osoby.

Dole – start najdete v místě, kde je nefunkční výtah na Pastýřskou stěnu – jsou dvě nástupní místa. Dvě cesty se postupně rozvětví hned na pět tras. Jedna se jmenuje Cesta do nebíčka, další pak Tichá tolerance. Ten název je trefný: Když totiž Bělina stezku stavěl, bylo to za tichého přihlížení úředníků, protože ještě nebyla všechna úřední povolení. Magistrát totiž stavbu platil.

„Město za ni zaplatilo tři sta tisíc korun," říká mluvčí magistrátu Markéta Lakomá.

Děčín není prvním městem v Česku, kde Via ferrata vznikla. Stezku s názvem Vodní cesta mají například 
v Semilech.