Skály nechá město překontrolovat na téměř padesáti pohledových hektarech na pozemcích, které má ve svém vlastnictví. Jde o plochu odpovídající přibližně dvěma stovkám fotbalových hřišť.

„Na základě těchto informací bude město plánovat a provádět údržbu skalních svahů tak, aby byla minimalizována a řádně zabezpečena skalní rizika,“ vysvětlil mluvčí děčínského magistrátu Luděk Stínil, proč se radnice do tak rozsáhlé a nákladné akce pouští.

Práce budou rozděleny do pěti etap, nejrozsáhlejší bude ta třetí. Zahrnuje severovýchodní část Pastýřské stěny, její skalní bloky nad Škrabkami a stráň nad ulicí Pod Svahem. Kromě toho se odborníci pustí do monitoringu skal také například na Kvádrberku, na Červeném vrchu nebo podél Teplické ulice od Podmokel přes Dolní Oldřichov až do okrajové části Bynov. Tento úsek je největším z více než tří desítek sledovaných míst, má přes pět hektarů.

Radnici doposud podobný dokument chybí. Podrobněji dohlíží pouze na Pastýřskou stěnu nad Labským nábřežím a na Teplické ulici, kde skály přímo ohrožují domy. Kontrolované jsou také skály na Kvádrberku.

„Kontrolní sledování vybraných skalních masívů dlouhodobě plní bezpečnostní funkci. Monitorujeme riziko vzniku řícení skalních objektů. Díky tomu můžeme včas efektivně zakročit v krátké době po prvních náznacích možného nebezpečí,“ doplnil mluvčí magistrátu Luděk Stínil.

To, že nejsou úplně všechny skalní bloky v pořádku, dosvědčuje událost z loňského února.

Tehdy kvůli nestabilnímu skalnímu bloku na Pastýřské stěně muselo urychleně opustit své domovy na dvě desítky lidí. Skála se totiž začala nebezpečně pohybovat a hrozilo, že spadne na domy stojící u její paty. Pohyby skály zachytil právě monitorovací systém, který je na ní umístěný. Po evakuaci sanační firma odtěžila přibližně 70 kubíků nestabilního pískovce a opravila záchytné ploty.

„Ta chvíle, kdy vám řeknou, že do hodiny musíte opustit byt, tak člověk ani nevnímá, co bere. Pobrali jsme základní věci a doklady a šli,“ popsala tehdy pro Deník obyvatelka jednoho z evakuovaných domů Josefína Ferková. Stejně jako ostatním obyvatelům, i jí tehdy pomohli se stěhováním nejnutnějších věcí pracovníci střediska městských služeb.

Na skály nedohlíží jen Děčín, ale také například v národním parku, kde mají několik stovek monitorovaných míst. „Nejvíce monitorovacích bodů máme ve Hřensku, další jsou pak na turisticky vyhledávaných místech,“ uvedl mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.

Správa parku tak hlídá skály například v Kyjovském údolí, kde jsou přímo nad turistickou stezkou. Nebo na Gabrielině stezce, po které projdou každoročně stovky tisíc lidí směrem k Pravčické bráně. Správa tam umístila čidla, která automaticky odesílají údaje o pohybu skály.