Jen pár laviček a stolek. Tak dnes vypadá nástup na jednu z nejoblíbenějších jištěných horolezeckých cest v České republice. Pokud si někdo potřebuje odskočit, musí využít mobilních toalet.

„Rada města se rozhodla nechat vypracovat studii, jak by bylo možné spodní prostory proměnit. Na jejím základě pak dojde k parkovým a stavebním úpravám nástupního prostoru,“ uvedl mluvčí děčínského magistrátu Luděk Stínil.

Demolice výtahu

Nejzásadnějším krokem bude demolice staré a zchátralé budovy výtahu, kterou město chtělo nechat zbořit už na začátku tohoto roku. Zakázku ale nakonec zrušilo s tím, že k ní dojde až společně s obnovou celého místa. Po likvidaci skleněno – ocelové konstrukce se na nábřeží uvolní prostor například pro vybudování toalet, sprchy, úschovny batohů. U nástupu na jištěnou cestu budou také umístěné informační tabule. Součástí nástupního prostoru by měl být také městský mobiliář.

O demolici bývalé nástupní stanice výtahu, který vznikl v 80. letech, se mluví delší dobu. Je ve špatném technickém stavu a hyzdí tak nábřeží na levém břehu Labe. Konstrukce je prorezlá, uvnitř odpadávají stropní panely. „Před časem byl návrh na využití, který mne zviklal, že by to bylo možné opravit. Dnes si ale myslím, že konstrukční prvky jsou dneska tak poškozené, že demolice je nejlepší cestou,“ řekl loni na podzim náměstek primátora Jiří Anděl. 

Město uvažuje také o schodišťové rampě pro nástup na ferratu s tím, že současná nástupní místa zůstanou i nadále zachována.

Vzhledem k velkému počtu lidí mířících na stěnu se čas od čas nelze vyhnout nějakému úrazu. Proto je jednou z podmínek pro studii zachování přístupu pro složky integrovaného záchranného systému, především pro hasiče. Ti spolu se záchranáři zasahují u ferraty i několikrát ročně. A pokud dojde k úrazu ve spodní části, používají pro snesení zraněného také žebřík. Právě ten se potřebuje dostat co nejblíže ke skále. Pokud k pacientovi vyletí vrtulník, zpravidla jej v podvěsu přenese na druhý břeh Labe.

Ferratu v centru měl Děčín vůbec jako první město v Česku. Oproti lezení na obyčejné skály ji může využívat prakticky kdokoliv, skalní stěna je osazena kramlemi a kolíky i lany. Potřebné je pouze povinné vybavení a kuráž. První lezci se na stometrovou skálu vydali na jištěné cestě v roce 2014.