Dobrovolníků, kteří životně nezbytnou tekutinu darují, v létě ubývá. Úrazů je ale naopak oproti zbytku roku více. Akutní nedostatek krve hlásí v těchto dnech nemocnice ve Zlíně, Plzni, Klatovech a výzvu k větším odběrům vydala i nemocnice v Liberci. Zdravotníkům v Ústeckém kraji krev zatím nechybí.

„Každý rok v létě, v době dovolených, bývá méně dárců. Nikdy se ale nejedná o kritickou situaci,“ vysvětluje primář oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice Miloš Bohoněk. Za kritickou situaci označují lékaři stav, kdy je nutné kvůli nedostatku krve například odkládat plánované operace.

Dostatek krve je i v nemocnicích Krajské zdravotní, pod níž spadá pět největších špitálů v kraji. „Zásoba krve jednotlivých skupin není v současné době příliš velká, ale situace se pozvolně zlepšuje,“ říká primář transfúzního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Jiří Masopust.

Nejvíce je v létě poptávka po krvi skupiny 0 negativní„ která je univerzálně použitelná. „Protipólem jsou dárci AB pozitivní, kteří se s ohledem na spotřebu odebírají třeba jen jednou ročně,“ doplňuje Masopust.

V Ústeckém kraji podle lékařů darují krev převážně muži. Primář Bohoněk však poukazuje na to, že se jedná o celosvětový trend. „V ČR tvoří muži přibližně 70 procent všech dárců,“ říká lékař. Jejich věk se pohybuje nejčastěji od 30 do 50 let.

Dobrá situace v regionu ale rozhodně není přesným odrazem celorepublikové situace. Český červený kříž (ČČK) nedávno zveřejnil statistiku dárcovství, ze které vyplývá, že odběrů provedou transfúzní centra stále méně. Od roku 2007 došlo k poklesu z přibližně 300 tisíc dárců na současných 250 tisíc.

„Stávající počet dárců je dostatečný pouze k tomu, abychom pokryli potřeby pacientů, avšak chybí rezerva dárců pro případ mimořádného výdeje krve například v případě chřipkové epidemie,“ říká předsedkyně Společnosti transfuzního lékařství Dana Galuszková. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by v zemi o velikosti ČR mělo darovat krev 400 tisíc dárců ročně.

Za úbytkem stojí i odchod dobrovolných dárců ať už krve či plazmy z transfúzních zařízení do komerčních, takzvaných plazmaferetických center. Ty za odběry platí. Pro řadu studentů z Mostu či Ústí nad Labem, kde tato centra fungují, je to vítaný výdělek. Sandra Kozlíková z Chomutova chodila darovat plazmu pět let, od nástupu na vysokou školu.

„Na odběry jsem chodila do Sanaplasmy v Ústí nad Labem. Každý měsíc jsem dostala za dvě návštěvy 800 korun, které se mi během studií hodily. Byl to rychlý a jednoduchý výdělek v době, kdy se za hodinu v rychlém občerstvení platilo 60 korun,“ vysvětluje dárkyně.

Podle odborníků je ale v darování krve v obou typech zařízení podstatný rozdíl. „Krev darovaná v nemocničních transfúzních zařízeních pomáhá výhradně pacientům zdravotnických zařízení v ČR a nelze ji ničím nahradit ani zajistit dovozem,“ vysvětluje prezident ČČK Marek Jukl.

„Zatímco krevní plazma odebraná v plazmaferetických centrech slouží jako farmaceutická surovina vyvážená z České republiky, která je v současnosti ve vývozu plazmy evropskou velmocí,“ dodává Jukl.