Benešov nad Ploučnicí a Rumburk se už před lety zbavily kolon aut nákladních i dopravních. Obě města odklonila dopravu z center měst. V Děčíně se o obchvatu hovoří už skoro čtyři desítky let. Zatím obchvat nikdo nepostavil a město zahlcují denně tisíce aut nákladních i osobních. Lidi to značně zlobí. Svědčí o tom diskuze na nejrůznějších internetových stránkách. Třeba Lukáš z Děčína žehrá na tah z Děčína Podmokel do čtvrti Bynov. V jedné z diskuzí uvedl: „Jelikož jsem již reagoval na dopravu a provoz na Teplické u jiných článků, mohu jenom potvrdit, že provoz je zde příšerný. Bydlím v Bynově, je pravda, že v paneláku, které jsou od hlavní silnice asi pět set metrů, ale i tak nás hluk ze silnice docela často obtěžuje,“ napsal Lukáš.

Výstavba obchvatu a zároveň přivaděče k dálnici D8 lidi v Děčíně rozdělila. Aktivisté namísto, aby konstruktivně problém řešili společně s radnicí, prosazují jen to, aby jim přivaděč nevedl pod okny a záležitost už i politizují. „Předvolební boj začal,“ konstatoval jeden z diskutujících na děčínských webových stránkách. Přitom jeden z aktivistů, Zdeněk Masojídek, byl na začátku devadesátých let radním a už tehdy mohl výstavbu obchvatu ovlivnit či prosadit.

Pro výstavbu přivaděče existují tři varianty, z nichž jedna je stávající a to vést dopravu po Teplické ulici, další dvě - Chrochvická a v tělese nynější Kozí dráhy mají dvě podvarianty.

„Jednoduše řečeno, zda vést silnici pod nebo nad zemí,“ řekl děčínský primátor Vladislav Raška. Dodal, že ač ho aktivisté napadají z prosazování přivaděče v drážním tělese, nezáleží na něm, kudy povede. „Chci, aby už konečně odborníci stanovili, jaká dálniční přeložka bude pro Děčín neekonomičtější a zároveň nejekologičtější.

Snahou děčínských aktivistů je zabránit výstavbě dálničního přivaděče právě s využitím drážního tělesa. Silnice by podle nich auta z města neodvedla, naopak by další přibyla.

„Tomuto záměru chtějí děčínští aktivisté legálními prostředky zabránit, protože se domnívají, že v moderní společnosti je třeba těmto pokoutným dopravním řešením, jež jsou ovlivněny i řadou jiných okolností, a v nichž vystupuje až příliš mnoho osob i s pochybnou „předlistopadovou“ minulostí, zabránit,“ uvedli už loni na svých webových stránkách. Požadují, aby se na stůl znovu dala varianta, jež by vedla přes obec Malšovice. Tu už na začátku devadesátých let ale zavrhli ochránci přírody.

„Máme od srpna 2006 územní plán. Kdyby se o malšovické variantě přivaděče uvažovalo, či dokonce jednalo, příslušné instituce by nám ho přece neschválily,“ řekl starosta Malšovic Pavel Plachý.

Aktivisté si za malšovickou variantou stojí. Na svých stránkách uvádějí, že jednali se skutečnými odborníky na silnice, urbanisty, dopravními specialisty a ekology. Ti prý zjistili, že malšovická varianta, nebo její podvarianty se důsledně vyhýbají chráněným územím přírody, díky dlouhým tunelovým úsekům nepředstavují výrazný dělící prvek v krajině a nesnižují její průchodnost ani pro zvěř, ani pro člověka. S jakými odborníky lidé ze sdružení hovořili, ale stránky neuvádějí.

Ministr životního prostředí Martin Bursík také zavrhl variantu vést dálniční přivaděč v drážním tělese. Řešení vidí v tom, že by přivaděč k dálnici mohl vést souběžně s tratí. Odborníci však upozorňují na to, že pro dráhu a silnici současně tu není dostatek místa.