Čtěte střet názorů: Lanovka na Pastýřskou stěnu. Ano, nebo ne?

Stěpán Chour, PROTI LANOVCE

Lanovka v Děčíně – téma, které v těchto dnech rozděluje občany Děčína a ovládá sociální sítě. Idealistické představy inženýrů narazily na ekonomickou realitu. Lanovka si na sebe nevydělá, bude ztrátová a daňoví poplatníci ji budou dotovat.

Na Pastýřskou stěnu byl během komunismu zbudován výtah a ani v té době nikoho nezajímal. Tenkrát také měla parta snílků růžové brýle a projekt dopadl katastrofálně.

Výtah byl provozován necelé dva roky, následně ho v tichosti zavřeli a dnes je ostudou Děčína. Chátrající socialistické monstrum je na očích většině turistů a je hanbou, že nám to tady pořád straší. Socialističtí inženýři argumentovali tehdy stejně, jak dnes argumentují projektanti a zastánci lanovky – lanovka si bez problému vydělá na provoz, přiláká miliony turistů a nastartuje ekonomiku. Opak byl pravdou a výtah byl v tichosti zavřen.

Byly tu ale i jiné megalomanské projekty, kupříkladu stavba koupaliště v zátopové oblasti, od kterého se omylem a náhodou ztratila dokumentace.

Zdroj: Deník/ Luděk StínilDále šlo například o podchod pod náměstím, který je teď zasypaný. Idealistické představy socialistických inženýrů byly takové, že podchod bude hojně využíván. Tehdejší inženýři se mýlili a podchod sloužil jako úkryt narkomanů, bezdomovců a různých podivných osobností.

Podobnou lanovku lze vidět v nedalekém Ústí nad Labem. Lanovka v tomto krajském městě si na sebe nevydělá, je ztrátová a daňoví poplatníci ji dotují z peněz, které schází jinde. A nejedná se o malé částky, jde o miliony korun, které lze investovat efektivněji. Lanovka vede z nákupního centra Fórum na vyhlášenou restauraci Větruše, odkud vede několik turistických tras. Jde tedy o dvě velmi turisticky navštěvovaná místa. Turistický ruch se nezvedl a ani v Děčíně se nezvedne.

Pokud si někdo myslí, že kvůli lanovce si turista zaplatí noc v hotelu, zajde do restaurace na oběd a stráví v Děčíně nějaký ten čas, tak se razantně plete.

Lanovka je turistickou záležitostí na půl dne, a navíc podle studie má být parkoviště hned u dolní stanice, tudíž turista zaparkuje a nemá potřebu se jakýmkoli způsobem v Děčíně zdržovat a využít místní služby. Turisty potřebujeme dostat do centra, na zámek a na další nádherné cíle. Turistu v Děčíně nezdržíme tím, že jeho cesta z parkoviště k lanovce bude trvat dvě minuty.

Město Děčín ustanovilo pracovní skupinu s názvem LANOVKA, jejímž cílem bylo zjistit, zda se stavba lanovky vyplatí. Tato pracovní skupina shledala stavbu lanovky jako super nápad a doporučila tento projekt zrealizovat. Háček je v tom, že při analyzování ekonomického provozu měli členové skupiny růžové klapky na očích. Celý projekt vyčíslili na 70,5 milionu korun při splatnosti úvěru 9,5 let a úrokové sazbě jedno procento, reálná sazba pro město činí měsíční splátku 649 tisíc korun, včetně navýšení o úroky. Pokud naši konšelé chtějí splachovat peníze záchodem, doporučím jim tuto stavbu lanovky zrealizovat. V době, kdy město musí šetřit, hlídat každý výdaj a každou korunu otočit třikrát, se najdou lidé, kteří v plné vážnosti jsou ochotni postavit lanovku za 70 milionů korun. Získání dotace je nereálné, a že se dotace vyplácejí na různé nesmysly.

O ZÁVĚRU PRACOVNÍ SKUPINY JSME PSALI ZDE…

Soukromý investor do toho nepůjde, protože ví, že jde o ekonomickou sebevraždu. A vlastně ani nemůže, protože pracovní skupina řekla NE případnému soukromému investorovi. Argumentují faktem, že by lanovka měla přejít do majetku městské hromadné dopravy. Peníze daňových poplatníků lze investovat efektivněji – kupříkladu na revitalizaci Podmokel, opravu chodníků či na zkvalitnění zdravotní péče.

Pevně věřím, že ke stavbě lanovky nedojde a nebudeme tu mít další chátrající projekt. Já osobně pro to udělám maximum. Nehodlám nečinně přihlížet tomu, jak konšelé vyhazují peníze daňových poplatníků oknem. Pevně věřím, že ke stavbě lanovky nedojde a nebudeme tu mít další chátrající projekt. Já osobně pro to udělám maximum. Nehodlám nečinně přihlížet tomu, jak konšelé vyhazují peníze daňových poplatníků oknem.

Ostatně jako při kauze farmářských stánků, kde město nakoupilo pět stánků za 423 500 korun v přepočtu tedy 84 700 korun za jeden stánek. Přitom průměrná cena takového stánku je nějakých 25 000 korun. Město spláchlo záchodem 298 500 korun.

Zdroj: MM DěčínMartin Zika, PRO LANOVKU

Jedna z mála věcí, na které se shodnou různé děčínské zájmové skupiny, je fakt, že toto město má výjimečně vhodné dispozice pro rozvoj cestovního ruchu. Zdá se však, že tím shoda končí, protože zmíněné party a partaje, včetně těch, které řídí magistrát, mají o tom, jak by měl cestovní ruch v Děčíně vypadat, představu různou. Do toho navíc vstupují názorové proudy a aktivity podnikatelských frakcí, takže výsledkem je, že rozvoj cestovního ruchu v Děčíně rozhodně nelze označit jako dynamický.

Údiv vzbuzuje například to, že jen na vznik navigačního systému pro turisty se v Děčíně čekalo dlouhých dvacet let od změny politického režimu v naší zemi. Též úroveň služeb cestovnímu ruchu je v tomto městě ve srovnání s německými sousedy velmi zaostávající, osobně bych se nebál použít slova katastrofální.

Teprve v posledních několika letech se podařilo zejména díky úsilí místních nadšenců obnovit turistický kemp, vybudovat lezecké ferraty na Pastýřkou stěnu, oživit provoz výletních parníků na Labi a zahájit činnost rozumně vypadajících infocenter. Ale i tak se tyto a další veskrze pozitivní a potřebné projekty potýkají s četnými ekonomickými a technickými problémy, nad nimiž výrazně dominují problémy vytvořené nedostatečnou vůlí ke spolupráci. Člověka samozřejmě napadne zabývat se myšlenkou, čím to je, že se u nás stále něco zadrhává. Vždyť jakmile překročíme blízkou státní hranici, vidíme všude na první pohled, že když se chce, tak to jde.

Vysvětlení nabízím jednoduché. Dnes je to již šestnáct let, kdy jsem vedení města (tehdy byl starostou za ČSSD pan Medek) a celé zastupitelstvo důrazně varoval před negativními dopady marketizace města, jejímž důsledkem je dramatické tunelování lokální ekonomiky. Tehdy jsem byl pochopitelně z různých důvodů ignorován a označen nálepkou kverulanta, nicméně současná ekonomická situace města mi nejen dává za pravdu, ale také lidé, kteří se mi kdysi za to posmívali, dnes přede mnou klopí zrak. Mezitím v Děčíně zamrzl rozvoj podnikání, z města utíkají mladí a kvalifikovaní lidé, městský majetek rychle chátrá, na jeho opravy se nedostává. Demografové by nás měli varovat, že začíná narůstat podíl sociálně problematického obyvatelstva. A jakou toto všechno dává souvislost s cestovním ruchem?

V historii se můžeme na bezpočtu příkladů poučit, že v každé ekonomicky ohrožené společnosti se citelně zhoršují mezilidské vztahy a narůstá společenské napětí mezi lidmi. Těm se pochopitelně nelíbí vize budoucnosti v podobě boje o chlebovou kůrku, a tak se podle toho v rámci svých možností zařizují. Jedni se moudře rozhodnou odejít někam, kde se daří lépe, druzí se připravují na ostrý konkurenční boj. A to je právě situace, v níž se aktuálně nachází město Děčín, kde místo synergické spolupráce mezi místními obyvateli, živnostníky a samosprávou vládne všeobecné napětí paralyzující rozvoj, včetně výše zmíněného cestovního ruchu.

Zdroj: Deník/ Luděk StínilA nyní k lanovce na Pastýřskou stěnu. V kontextu s tím, co uvádím výše, není divu, že tento záměr, jehož hlavním cílem je přispět k ekonomickému oživení města, vyvolal živou polemiku. Odmítavé názory jsou pochopitelně slyšet více a některé mají dokonce charakter přisprostlých anonymních osobních útoků na sociální síti Facebook. Je to pochopitelné, protože ne každý je morálně způsobilý natolik, aby v nepříznivé situaci, o níž je řeč, zachoval racionální uvažování a schopnost spolupracovat na řešení problémů. A tak se bohužel pro někoho stává lanovka na Pastýřskou stěnu spíše také problémem, než nadějným projektem. A také záminkou na provětrání zatím zbytečných emocí.

Dodnes totiž navrhovatel záměru lanovky nepředložil konkretizaci, podle které by bylo možné kompetentně rozhodnout ano, či ne, a to na základě důkladné analýzy. Neví se, kudy by lanovka měla vést, protože ve hře je nejméně pět možných variant. Neví se, jak a kde budou nástupní stanice. A to je také důvod, proč zatím nelze ani přesně říci, kolik by měl projekt stát a jaké by měly být provozní náklady. Neví se dokonce ani to, jaká firma by měla lanovku stavět a kdo by ji měl provozovat. Víceméně existuje pouze hrubá idea z pera ing. Petra Sukdola, se kterou v rámci možností manévrovala pracovní skupina při Statutárním městě Děčín, jejíž výsledek je sice zpracován v podobě závěrečné zprávy, nicméně tato není nijak a pro nikoho zavazující.

Kdo však má zcela jasno, jsou kritici projektu lanovky, kteří své rezolutní NE podporují peticí „NE lanovce v Děčíně!", nekorektní kampaní na Facebooku i články v místních médiích. Jejich NE je ultimativní a neoblomné. Nechtějí znát jakékoli věcné argumenty a pokud ano, tak jen proto, aby je mohli ihned smést ze stolu. Nejdříve někteří odpůrci lanovky volali po referendu, ale když se ukázalo, že například varianta číslo pět nalézá u značné části veřejnosti pochopení, začali předkládat nejrůznější důvody, proč by bylo takové referendum nesmyslné. A žel, z tématu lanovky se postupně stalo i lokální politické téma. Vše nasvědčuje tomu, že jedno z významných děčínských politických uskupení vyhlásilo pod korouhví „NE LANOVCE" navrhovatelům projektu svatou válku.
Málokdo z lidí, kteří se účastní veřejné debaty o lanovce, si všiml, že je tento projekt ze dvou důvodů přelomový.

Jednak tím, že autoři myšlenky nabídli veřejnosti od samého začátku možnost účastnit se diskuse o tom, jak by měla lanovka vypadat. To je velmi korektní přístup a přiznejme si, že v České republice neobvyklý. Někteří lidé to ale nepochopili, a nabídnutou příležitost zneužili k rozpoutání negativní hysterické kampaně. Druhý přelomový bod je ten, že na stole je návrh, který by mohl významně přispět ke zvýšení ekonomické výtěžnosti cestovního ruchu v Děčíně, a tím zmírnit či dokonce zvrátit negativní dopady tunelované lokální ekonomiky. Odkazem na ekonomickou situaci Děčína jsem tento článek začal a také jej končím s tím, že projektu lanovky přeji na jeho trnité cestě hodně zdaru, stejně, jako převážná většina mých kolegů v představenstvu Okresní hospodářské komory.