Od­maturoval na gymnáziu a nějakou dobu studoval pedagogickou fakultu. Přiznává, že nebyl nijak svědomitým studentem a před kantorskou dráhou dal přednost jiným zájmům. Působil také v neziskovém sektoru, mimo jiné si vyzkoušel i post osobního asistenta zdravotně hendikepovaného klienta.

„Žádné z těch získaných zkušeností nelituji. Třeba se mi hodí v dalším životě,“ říká třicetiletý Ondřej Šanc. Před několika roky vyměnil ústecký činžák za život na chalupě v Merbolticích. Společně s manželkou Jindrou, které ale zatím hodně času zabírá péče o rok a půl starého syna Jonatána, tam začali budovat kozí farmu.

„Je to taková vysněná idylka jakoby vystřižená z obrázků pana Josefa Lady. Chaloupka s kachlovými kamny, u kterých se vyvaluje kocour Mikeš. A na dvorku spousta zvířátek. Tyhle představy se se mnou táhnou od dětství. A teď si je začínám plnit. Ale zatím to jde dost ztuha,“ tvrdí chovatel koz. Ve vyhrazeném prostoru stodoly je jich asi pětadvacet, okolo nich pobíhá dvacetičlenné stádečko běloskvoucích a dovádivých kůzlat a venku v ohradě se ozývá statný kozel. Na dvorku by také měly už v létě pobíhat slepice. Ondřej by si rád pořídil i koně.

„Zatím všechny starosti spojené s chodem farmy leží spíš na manželovi. Až syn bude trošku starší a nebude vyžadovat tolik péče, tak se samozřejmě také zapojím. To není práce pro jednoho člověka. Asi si pořídíme celou armádu dětí,“ prohodí paní Jindra způsobem, že není jasné, jestli si dělá legrácky a nebo to myslí s tou kupou potomků zcela vážně. Reálnější je zřejmě druhá varianta, protože farma bude potřebovat hodně pracovitých rukou.

„V horizontu dvou tří měsíců by se už odsud měla linout vůně našich specialit,“ pochlubí se Ondřej dokončovanými prostorami nové sýrárny, ve které je už zabudovaná první vybavenost. Přiznává, že díky úspěšnému projektu nějaké dotace získal, ale zatím spíš každou vydělanou korunu vkládá do dalšího rozvoje farmy i vylepšení vlastního bydlení.

„Tu roubenku nechceme ani v nejmenším předělávat na nějaké moderní sídlo. Je to památkově chráněná stavba a podle toho se k ní tak budeme chovat. Spíše se budeme podle času a finančních možností snažit o postupné opravy a návrat do původního stavu,“ říká farmář s pohledem upřeným na vesnickou chalupu.

Možná by stačilo na chvíli zavřít oči a idylka známá z obrázků pana Lady by začala ožívat. Možná to tak Ondřej Šanc nikým nepozorován občas i dělá a v duchu si plní krásný klukovský sen.

A pak se rychle probere. Kozí mečení je neklamným signálem, že už zase nastal čas krmení.