O záchranu vzácného hudebního nástroje z osmnáctého století clavichordu, předchůdce dnešního klavíru, se snaží rumburští muzejníci. Uspořádali proto v hudebním sále rumburského muzea benefiční koncert, jehož výtěžek bude tvořit základ budoucí sbírky na restaurování hudebního nástroje. „Ze vstupného jsme vybrali tisíc korun. Další peníze do budoucí sbírky nám přislíbili sponzoři,“ řekla rumburská muzejnice Ester Sadivová. Doplnila, že koncert navštívilo padesát lidí, ale zájem byl podstatně větší. „Proto máme v úmyslu pokračovat v hudebních produkcích i nadále,“ sdělila Ester Sadivová.

Unikátní nástroj posluchačům představil varnsdorfský rodák a restaurátor klavichordů, který nyní působí v Nizozemí, Tomáš Flégr. „Historický klavichord, který vlastní rumburské muzeum, bezesporu patří k unikátům nejen na Šluknovsku, ale i v celé republice. Troufám si ale říct, že je to vůbec nejstarší hudební nástroj v regionu Šluknovska,“ řekl varhaník a hráč na klavichordy Tomáš Flégr, který se sám podílel na představení nástroje posluchačům koncertu.

Šluknovský klavichord není zcela v havarijním stavu. Nástroj má ale prasklou rezonanční desku, což je jedna z nejdůležitějších částí nástroje. „Proto je možné z nástroje vyloudit maximálně tři tóny. Ty jsem posluchačům koncertu rovněž ukázal. Podle mého soudu jsou ostatní části nástroje stále dobře pospojované, proto si myslím, že bude možné uvést nástroj do funkčního stavu,“ vysvětloval Tomáš Flégr.

Chybí odborníci

V Čechách však podle hudebníka Tomáše Flégra není nikdo, kdo by dokázal hudební nástroj zrestaurovat do hratelného stavu. „Odborníkem nejpovolanějším v obnovování zborcených rezonančních desek je nizozemský restaurátor Sebastian Núnez, který vyčíslil opravu maximálně do tří set tisíc korun,“ uvedl Tomáš Flégr.

Rumburská muzejnice Ester Sadivová řekla, že již nyní připravují odlitek kláves, podle kterého bude možné zcela přesně určit autorství hudební dílny, kde šluknovský klavichord vznikl. „Odborný posudek, který určí význam hudebního nástroje, poskytnou v německém Lipsku, kde je jedno z největších muzeí hudebních nástrojů na světě,“ řekla Ester Sadivová.

Ředitel děčínského muzea Milan Rosenkranc, který spravuje i muzeum v Rumburku, rozhodně podporuje restaurování starobylého klavichordu. „Vzhledem k vysoké finanční náročnosti nebude ale lehké nástroj opravit. Protože částka na restaurování je dost vysoká, není v možnostech muzea to uhradit z vlastních zdrojů. Zkusíme využít různé dotační tituly nebo se pokusíme oslovit potencionální sponzory. Vzácný nástroj by si to určitě zasloužil a stal by se tak ozdobou sbírek rumburského muzea. Počítám ale, že je běh na dlouhou trať,“ doplnil Milan Rosenkranc.

Muzejní klavichord by se měl stát součástí nové expozice, na níž bude připomenuta slavná hudební minulost Šluknovska. „Ostatně i na tento klavichord hrával poslední žák Ferenze Liszta, krásnolipský klavírní virtuóz August Stradal,“ uvedla Ester Sadivová.

V České republice je dochováno celkem 38 klavichordů. Dvacet jich je z 18. století, pět ze 17. století. Klavichord je strunný klávesový hudební nástroj evropského původu, je to předchůdce dnešního klavíru. Klavichord byl vynalezen začátkem čtrnáctého století.