Čísla mluví jasně. Navzdory tomu, že na talířích končí více masa než v minulosti, počty hospodářských zvířat v kraji klesají. Podle odborníků je jedním z důvodů malá rentabilita odvětví i nedostatečná podpora od státu směrem k zemědělcům.

Podle statistik Českého statistického úřadu klesají v chovech především počty prasat a drůbeže. Zatímco v roce 2002 se v Ústeckém kraji chovalo přes 1,8 milionu kusů drůbeže, na začátku roku 2020 to bylo 489,5 tisíce. Počty prasat klesly za stejné období o více než třicet tisíc. Významně neklesají jen stavy skotu.

„V kraji poklesl stav skotu od roku 2002 na 89 procent, to znamená 42,5 tisíce kusů všech kategorií,“ upřesňuje předseda Krajské agrární komory Ústeckého kraje Jaroslav Brožka. „Chová se převážně skot bez tržní produkce mléka, tedy masná plemena,“ doplňuje ke statistice. Pasoucí se stáda se stala především doménou podhorských a horských oblastí.

V lese u Studánky se přes noc objevila černá skládka.
Do lesa navezli hromadu odpadu. Náklady na odvoz bude město vymáhat po původci

Důvodů, které k poklesu vedou, je několik. Podle Brožky zemědělci často od náročného chovu ustoupí kvůli nerentabilnosti. „Zemědělec se prostě musí chovat též tržně a pakliže chov skotu se jeví jako nerentabilní, musí reagovat,“ myslí si. Zastavit tento trend se snaží ministerstvo zemědělství, na konci roku 2019 odkleplo chovatelům téměř čtyři miliardy korun skrze národní dotace.

Úbytek hospodářských zvířat se podle zemědělců projevuje na úrodnosti půdy. „Omezilo se pěstování krmných plodin, výrazně zlepšujících půdní úrodnost, jako jsou jeteloviny, luskoviny. A s poklesem stavů pokleslo i využívání statkových hnojiv, hnoje. Přitom dostatečná zásoba organické hmoty v ornici je základním předpokladem zadržování vody v půdě,“ upozorňuje Brožka.

Statistiku naopak dlouhodobě navyšují krajské populace ovcí, koz a také koní. V roce 2002 měli chovatelé ustájeno 980 koní, na konci letošního dubna jich už bylo 2361. Počet ovcí se zastavil na více než dvanácti tisících, před 18 lety jich bylo něco málo přes šest tisíc. Za jejich oblibou nestojí ani tak zájem o maso, jehož konzumace je v České republice velmi nízká, jako spíš využití ovcí místo sekaček na trávu.

Ovce a kozy u elektrárny

Využívají je i podniky. Nad tušimickou elektrárnou se pohybuje více než stohlavé stádo ovcí a koz. Spásání nežádoucích travin v prostoru rekultivací napomáhá populaci vzácného druhu motýla okáče metlicového. „Mohli jsme nechat rozjezdit terén těžkou zemědělskou technikou, případně motorkáři nebo čtyřkolkami či aplikovat omezené řízené vypalování trávy,“ říká tušimický ekolog František Dragomir. „Už jen proto, že bychom tím ohrozili i jiné drobné živočichy, jsme šli třetí a hlavně nejvíce ekologickou cestou spásáním trávy a narušování drnu stádem ovcí,“ dodává. Rohatá zvířena se tu pase už pátým rokem, její počet by se měl v dohledné době navíc zdvojnásobit.

Jezme méně masa, vyzvali vědci
Živočišná výroba je v posledních letech terčem kritiky. Za její útlum se kvůli dopadům na životní prostředí zasazují i politici, známé osobnosti a také vědci. V loňském roce vydal odborný britský časopis Lancet článek, ve kterém upozorňuje, že Evropané jedí o 77 % procent více masa, než musí. Oxfordští vědci zase vybízejí, aby se spotřeba masa snížila po celém světě o 90 %. To by mohlo zamezit globálnímu oteplování.

Řidič skútru havaroval v Kamenické ulici v Děčíně
FOTO: Náraz skútru do ostrůvku v Děčíně skončil lehkým zraněním