„Čekáme průměrnou úrodu, rozhodně lepší než loni. Podle odhadů by se letos mělo v České republice sklidit 6300 tun suchého chmele, loni to bylo pouze 5126 tun,“ sdělil předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. „Pokud by v minulých dnech nezapršelo, tak jsme na tom byli stejně jako loni. Nebo možná ještě hůř,“ dodal Hejda.

Nedostatek srážek trápí české chmelaře dlouhodobě, jen asi pětina chmelnic je zavlažovaná. Většímu rozšíření závlah brání nedostatek vodních zdrojů, proto chmelaři vítají připravovanou výstavbu přehrad na Podbořansku a Rakovnicku.

VZORKY POTĚŠILY

Kromě hektarových výnosů je pro pěstitele zásadní také kvalita chmele. Zvláště pak obsah alfa hořkých látek, které jsou důležité pro využití v pivovarnictví. „Podle výsledků z prvních odebraných vzorků by z hlediska obsahu alfa hořkých látek ve chmelu mohl být tento rok pro chmelaře dobrý,“ řekl jednatel Chmelařského institutu v Žatci Josef Patzak.

Sklizeň začne kolem 20. srpna. Je možné, že ji kvůli dešti někteří pěstitelé o pár dní posunou. Jak už bývá v posledních letech pravidlem, velká část brigádníků přijede na sklizeň ze zahraničí. „S českými pracovními silami bychom sklizeň snad ani nezvládli. Proto zahraniční pracovníky vítáme,“ vysvětlil Luboš Hejda.

V České republice se letos chmel pěstuje na 5004 hektarech plochy, což je o 16 hektarů méně než loni. K největším oblastem patří Žatecko, Úštěcko na Litoměřicku a Tršice na Moravě. Na největší výměře se pěstuje odrůda Žatecký poloraný červeňák. Tato odrůda jemného aromatického chmele se využívá hlavně při vaření spodně kvašených ležáků plzeňského typu.

Většina chmele z České republiky jde na export, nejvíc ho odebírají Japonsko a Čína. O tuzemský chmel je stále zájem, čeští pěstitelé mají v současné době prodané tři úrody dopředu. „Smlouvy s pěstiteli se uzavírají přibližně na pět let dopředu. V horizontu do tří let jsou sklizně téměř stoprocentně pod smlouvami, v horizontu tří až pěti let je pod smlouvami 60 až 80 procent sklizně. Někteří pěstitelé mají ale uzavřené smlouvy až do roku 2025,“ připomněl Zdeněk Rosa, předseda představenstva společnosti Chmelařství, družstvo Žatec. Cena suchého chmele se pohybuje od 220 do 300 tisíc korun za tunu, odvíjí se od odrůdy a doby uzavření smlouvy.

Ve srovnání s obdobím před deseti lety je ekonomická situace v českém chmelařství lepší, projevuje se to také v investicích v tomto oboru. I díky podpoře státu došlo na řadě míst k modernizaci česaček, sušáren, obnovují se porosty chmele a staví se nové konstrukce chmelnic.

Chmel se v současné době ve světě pěstuje na 61 750 hektarech. Největšími pěstiteli jsou USA a Německo, České republice patří zhruba s osmi procenty celosvětové výměry chmelnic třetí příčka.