Provozovatelé lodní dopravy se budou soudit o náhradu škod, které jim vznikly a dál vznikají kvůli dlouhodobě nepříznivým plavebním podmínkám na Labi. Podle rejdařů totiž český stát nedokáže zajistit zákonem stanovené odpovídající podmínky na labské vodní cestě. Nese tedy zodpovědnost za způsobované ztráty. Největší vykazuje Československá plavba labská Děčín.

„Požadavek děčínského rejdařství na náhradu škody ve výši jedné miliardy a osmi set milionů korun jako opodstatněný uznal i soud. Uplatňované nároky potvrdil vydáním platebního příkazu, proti kterému se ale ministerstvo dopravy v zákonné lhůtě odvolalo,“ vysvětlil Zdeněk Vitouš, tajemník Sekce vodní dopravy Svazu průmyslu a dopravy České republiky. O svých žalobách na valné hromadě sdružení v tomto týdnu informovali i zástupci tří dalších firem, které požadují celkové finanční náhrady ve výší dvou miliard a sto milionů korun.

Rejdaři už před rokem ministerstvu dopravy vyčíslili vzniklé ztráty, které za léta 2004 až 2007 dosáhly čtyřmiliardové výše. Protože vedení rezortu požadovaným náhradám ve stanoveném půlročním termínu nevyhovělo, došlo na soudní žaloby.

„Nejen žaloba Československé plavby labské coby tuzemské rejdařské jedničky, ale i požadavky dalších společností jsou oprávněné. Stát neudržuje labskou vodní cestu ve stavu, který by odpovídal zákonu a mezinárodním úmluvám. Dopravci přitom obdrželi koncese za zákonem stanovených podmínek,“ argumentoval právní zástupce dopravních firem Aleš Pejchal.

Loni se lodní doprava na Labi mezi zdymadly na ústeckém Střekově a státní hranicí s Německem zastavila v celkovém součtu na více než čtyři měsíce. Způsobované škody se každoročně zvyšují nejméně o jednu miliardu.

„Rejdaři vzniklou situaci hodnotí jako největší mizérii za posledních pět let,“ rekapituloval situaci člen představenstva Svazu dopravy a předseda sekce vodní dopravy Jiří Aster.

Požadavky přepravců se přitom nahromadily.

„V kritickém období několikanásobně přesahovaly kapacitu naší flotily,“ uvedl Milan Raba, generální ředitel Československé plavby labské. Ta přišla o řadu importních i exportních zakázek, ale na požadované náhrady stejně jako další rejdaři stále čeká.

Stát přitom nedokázal prosadit výstavbu jezu u Děčína, který by zajistil celoroční vhodné plavební podmínky. Proti stavbě brojí ekologická sdružení a ministerstvo životního prostředí. Poukazují na to, že jez představuje nevratný zásah, který by měl na ekosystémy v labském údolí řadu nepříznivých dopadů.

„Český stát by mohl dopravním firmám pomoci i poskytováním určitých garancí k získání finančních prostředků na modernizaci lodního parku za peníze z evropských fondů,“ uvedl náměstek ministra dopravy Pavel Škvára.

Kvůli pokračujícím ztrátám česká rejdařství své flotily zatím spíše zmenšují. Sešrotování čtyř lodí nedávno ohlásila Evropská vodní doprava. Podobný krok může nastat i v případě Československé plavby labské, která má zatím asi devadesát plavidel. Ještě před časem jejich počet přesahoval stovku.

„Loni jsme nic neprodávali, ale ta nepříznivá ekonomická situace nás k tomu zřejmě přinutí. Šlo by, stejně jako dosud, vesměs o prodeje do zahraničí,“ vysvětlil generální ředitel děčínské plavební akciovky. Dodal, že v tuzemsku zájem o prodávaná plavidla není takový, jako například v Německu či jinde. Tam jsou i vyšší cenové nabídky.

Případný úbytek plavidel bude zřejmě provázet i snížení stávajícího počtu zaměstnanců. Těch má děčínské rejdařství zatím asi dvě stě padesát.