Co pro vás znamená cena, kterou jste v uplynulých dnech dostali od Inovačního centra Ústeckého kraje (ICUK)?
Pro nás je to potvrzení, že inovovat je ta správná cesta. ICUK vnímáme jako partnera, chodíme na jeho konference, využívali jsme jeho inovační vouchery.

Za co máte prestižní ocenění?
Jde o inovace v oblasti výrobků na transport a uchovávání zkapalněného zemního plynu (LNG) a bioplynu. Zvlášť LNG je teď poptávaná komodita, dodávky zemního plynu z Ruska klesají na minimum a je drahý. Máme signály, že celý export z Ruska v plynné podobě bude v Evropě nahrazen importem LNG zejména z USA, Norska, ze Saudské Arábie a severní Afriky. To je vítr do našich plachet. Co bylo doteď v trubce v plynné podobě, bude v kapalině. A na to všechno vyrábíme zařízení. Včetně celých terminálů, které už pomohly docílit Gibraltaru energetickou nezávislost na Španělsku, stejně jako Litvě na Rusku.

Dá se říct, že jste teď naskočili na vlnu poptávky po LNG?
V oboru jsme už deset let. Ale v poslední době, řekněme rok dva zpátky, jsme významně rozšířili portfolio a inovovali výrobkové řady. Zdvojnásobili jsme objem toho, co vyrábíme. Dnes máme roční obrat zhruba tři miliardy korun. Přišli jsme s mnoha řešeními, jako třeba s kompaktní čerpací stanicí na zkapalněný zemní plyn, která se dá jednoduše transportovat. Vybudovali jsme velké servisní středisko s dálkovým dohledem. Naši inženýři pomáhají zákazníkům udržovat naše výrobky v provozu a servisovat je na dálku.

Rekonstrukce a stavba v děčínské nemocnici. Snímek z července 2022.
Na zákrok do Litoměřic nebo Rumburku. Operativa děčínské chirurgie se přesune

Jaký je váš nejtypičtější produkt a zákazník?
Čerpací LNG stanice a firma nebo státní podnik v Německu nebo ve Skandinávii, sledující cíle v dekarbonizaci a v levném palivu. Klíčové pro nás je zjistit od zákazníka, kolik nákladních aut za den nebo za hodinu potřebuje naplnit. Laicky řečeno, jak má být ta benzinka veliká a s kolika výdejními stojany. Z toho nám vyplyne zadání pro naše inženýry. Jsme schopni dodávat poměrně rychle, to je naše konkurenční výhoda.

Jak se takové benzinky vyrábějí?
Je to hlavně o tváření a svařování kovu a jeho povrchových úpravách. Hlavní součástí stanice je zásobník na zkapalněný plyn nebo bioplyn. Součástí výrobku je i regulační stanice s řídícím systémem a soustava čerpadel, které kapalinu čerpají ze zásobníku na výdejní stojany. A vakuově izolované potrubí. Výdejní stojan dodáváme taky, je z produkce naší sesterské firmy v Německu. Nádrže, kam LNG čerpají auta, vyrábí zase pobočka Chartu v Itálii. Máme zakázky i do kosmického průmyslu. Vyrábíme i zásobníky pro kryosauny nebo na kyslík, ty byly velmi důležité pro nemocnice během pandemie covidu.

Jak takové výrobky transportujete? I po Labi?
Většinou po silnici kamiony. Stanice máme obvykle rozložené na víc dílů, složí se na místě. Ale pro některé nadrozměrné, desítky tun těžké a 30-60 metrů dlouhé produkty už se vyplatí říční a pak námořní doprava. Byl to případ velkých terminálů v Litvě, tam nebyla jiná možnost než voda. I proto se stavíme pozitivně k postavení vodního stupně Děčín. Byli bychom flexibilnější, takhle musíme hodně plánovat, pokud chceme posílat výrobky po vodě bez stabilnější hladiny.

Sídliště ve Šluknově.
Někteří lidé ze šluknovského sídliště si stěžují na zimu, majitel domů to odmítá

Jakou má váš podnik historii?
I když ještě nepatřil Američanům, dělaly se tu dost podobné věci jako teď. Od 60. let se tu začala rozvíjet kryogenika. Tehdejší inženýři se učili v Moskvě od nositele Nobelovy ceny za kryogeniku. Chart Ferox byl součástí státního podniku CHEPOS. V 90. letech po privatizaci ho koupila americká firma Air Products, ta ho v 97. roce prodala firmě MVE, což je dnes Chart. Ten nám otevřel trhy a naučil dělat byznys západního stylu. Nainvestoval do nás za deset let asi miliardu korun. Dnes tu dělá kolem 700 lidí. Jsou to z 80 procent Děčíňáci.

Jak vás zasáhla dvouletá éra covidu?
Pandemie narušila dodavatelské řetězce, týkalo se to i nás. Museli jsme vyvinout značné úsilí, abychom si zajistili potřebný materiál. Ale nikdy jsme nemuseli zastavit výrobu, jako to bylo třeba v automobilovém průmyslu. I když i my potřebujeme čipy. Jsme ale součástí kritické infrastruktury a máme tedy větší manévrovací prostor než výrobny aut.

Byl jste u založení krajské vodíkové platformy. Vidíte ve vodíku i budoucnost Chart Feroxu?
Už máme konkrétní zakázku, začali jsme na ní pracovat zrovna minulý týden. Zákazníka nemůžu jmenovat, ale půjde o největší skladovací kapacitu kapalného vodíku v Evropě. Pro nás to ale není úplně nová věc. Už v roce 2003 jsme vyvinuli zásobník na kapalný vodík. Slouží pro rakety Evropské vesmírné agentury, které létají z Francouzské Guyany. Další potenciál vidíme ve vodní dopravě pro velké zaoceánské lodě, které mají plány na pohon kapalným vodíkem.

Bronislav Převrátil začal s Chart Feroxem spolupracovat v roce 2003 jako vysokoškolský pedagog Strojní fakulty Univerzity J. E. Purkyně. Poté tu začal pracovat, prošel několika pozicemi včetně vedoucího oddělení průmyslového inženýrství. Zastával i funkci ředitele přes trvalé zlepšování a bezpečnost v celém Chartu v Evropě. Od roku 2017 je ředitelem děčínského závodu. Bydlí na Teplicku, s manželkou má tři syny.