Na problémy s uzavřenými stezkami poukazují především podnikatelé z regionu zabývající se turistickým ruchem. „Chybí nám harmonogram otevření jednotlivých cest, které jsou základní turistickou infrastrukturou regionu. A bez nich to fungovat nebude. Potřebujeme znát plán práce, abychom věděli, co máme říkat klientům. Na německé straně je vše vyčištěné a zprůchodněné,“ řekl majitel krásnolipského pivovaru Falkenštejn Jan Srb. Ten zároveň provozuje v pivovarské budově menší hotel.

Na rychlejší zprůchodnění aktuálně uzavřených turistických tras chce tlačit také hejtmanství. Do Českého Švýcarska po požáru investovalo několik desítek milionů korun a v současné době nemá podle náměstka hejtmana Jiřího Řeháka pocit, že by v regionu na takovou investici byla patřičná odezva. Například v sousedním Sasku jsou stezky po kůrovcové kalamitě již průchodné. Tam ale dorazil lýkožrout výrazně dříve než do Českého Švýcarska.

Na krajský úřad přišel kvůli cestám zasypaným stromy dopis od zemského rady okresu Saské Švýcarsko – Východní Krušnohoří Michaela Geislera. „Mezinárodní tlak se zvyšuje. Dopis panu hejtmanovi byl velmi korektní, ale zajímá jej, jakým způsobem se budou otvírat cesty na naší straně,“ uvedl Jiří Řehák.

Zachycený kámen.
Ve Hřensku se na domy řítil dvoutunový kámen, zadržela jej síťová bariéra

Správa národního parku má prozatím harmonogram prací v okolí některých páteřních tras. V současné době se pracuje na cestě od Tří pramenů k Pravčické bráně, do konce dubna bude kvůli bezpečnostním těžbám uzavřené Kyjovské údolí. Do začátku turistické sezóny chce zajistit bezpečný přístup k Divoké soutěsce. „Z pohledu ostatních cest je složité přesný harmonogram definovat. Na některých místech ještě stále probíhá mapování rizikovosti, především nad soutěskami. Pak by mělo následovat posouzení skalních útvarů,“ vysvětlil ředitel správy národního parku Petr Kříž s tím, že průzkumné práce komplikuje i složitost terénu.

Kdy se ale dostane také na Gabrielinu stezku z Mezní Louky na Pravčickou bránu nebo soutěsky, zatím není jasné. Přitom právě tato dvě největší lákadla národního parku každoročně přivábí nejvíce návštěvníků. Například do Edmundovy soutěsky dorazilo v posledním předcovidovém roce téměř 400 tisíc turistů. „My, co nabízíme další služby v cestovním ruchu, jsme schopni nabízet je jen proto, že sem lidé přijíždí za hlavním magnetem regionu. Tedy Pravčickou bránou a soutěskami. Pak zůstávají déle v regionu a využívají další služby,“ popsal spolumajitel děčínského kempu a firmy zabývající se zážitkovou turistikou Sven Czastka.

Národní park České Švýcarsko. Ilustrační foto.
Nové autobusy i stezka na Meznou. České Švýcarsko se chystá na sezónu

Podle ředitele obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko Jana Šmída je nyní nejdůležitější umožnit kruhový průchod alespoň Divokou soutěskou. Ta má být podle dosavadních plánů nejméně ze začátku sezóny pouze jednosměrná, tedy návštěvníci budou přicházet a odcházet stejnou cestou. „K tomu je potřeba prokácet Soorgrund, aby tam bylo možné projít z obou stran,“ popsal Šmíd.

Na správu národního parku dorazilo také několik dotazů týkajících se obnovy starých přeshraničních stezek, které by bylo možné využít i při mimořádných situacích, jako byl loňský požár. Zájem na jejich obnově by měla obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, saské orgány i krajský úřad. „Dotazy jsme dostali při přípravě koncepce využití celého širšího území a týkaly se tří lokalit ve smyslu, jaké ochranné prvky je zde potřeba řešit. Pokud budeme řešit širší území, tak se o tom budeme bavit. Tu koncepci jsme ale prozatím nedostali,“ řekl ředitel správy národního parku Petr Kříž.